V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Proto spojek přenášejících velké výkony musíme
pamatovat odvádění značného množství tepla, vznikajícího kotvě při
regulaci otáček.
Ztráty samotné spojce jsou dány podstatě skluzovými ztrátami, jež
vznikají kotvě spojky. Tento rotorový
141
. Aby ne
musel přeměňovat střídavý proud stejnosměrný, užívá někdy těchto
zařízení, je-li jejich výkon větší než 200 300 kW, různých kaskádních
spojení asynchronních motorů.2konstantní.
Použitím elektromagnetické spojky lze dosáhnout poměrně velkého
regulačního rozsahu (přibližně mechanismů ventilátorickým
zatěžovacím momentem.Momentové charakteristiky tohoto pohonu připomínají charakteristiky
při odporové regulac'. lze vysvětlit tím.), nelze dosti dobře použít popsaných
způsobů regulace otáček asynchronních motorů bud pro jejich nehospodár
nost, nebo proto, meh není možná plynulá regulace otáček.
Pokládáme-li výkon poháněcího mechanismu 100 musí být insta
lovaný výkon elektrického pohonu elektromagnetickou spojkou 200 .
35. nepřetržitě pracující válcovací tratě, velká dmychadla, důlní
ventdátory, odstředivá čerpadla pod. Při kaskádních spojeních skluzová energie
neničí, nýbrž vrací bud hřídel motoru, nebo zpět sítě. Regulace otáček asynchronního motoru kaskádním spojením
U průmyslových zařízení velkého výkonu, jež vyžadují plynulou regulaci
otáček (na př.
Výhodami regulačního elektrického pohonu elektromagnetickou spojkou
jsou velká plynulost regulace pohodlné řízení., celková účinnost pohonu je
zde dána součinem účinností spojky poháněcího motoru.
Princip regulace otáček kaskádním spojením záleží tom, roto
rového obvodu asynchronního motoru zavede pomocí speciálního stroje
přídavná elektromotorická síla píiů, jejíž kmitočet vždy roven kmitočtu
rotoru.
O tom, skutečně možno otáčky tímto způsobem regulovat, přesvědčí
nás tato úvaha: hnací moment motoru dán vztahem
M Jcm0 cos cp%== k'MI 2
poněvadž při konstantním napětí sítě magnetický tok konstantní účiník
v rotorovém obvodu možno klást rovný 1,0.
Pohon elektromagnetickou spojkou něco menší účinnost než pohon
s odporovou regulací.
Dnes jsou provozu regulační pohony elektromagnetickými spojkami
o výkonu několika desetin několika tisíc kW. Při konstantním momentu na
hřídeli motoru musí tedy být proud rotoru I
