V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
1,33.
Aby zvětšil regulační roz
sah, nutno, aby momen
tových charakteristik při zvět
šení'budicího proudu samočin
ně zmenšovala hodnota skluzu
■Smax, odpovídající maximální
mu momentu. Toho lze dosáh
nout vhodnou konstrukcí spoj
ky.
Poněvadž hodnota při stálých otáčkách hnací části úměrná budi
címu proudu ib, můžeme "vzorec (84) psát tvaru
M =
4“ xa)2
Po snadných úpravách dostaneme
M =
2M n
(85)
(86)
kde
M „
2 *a)
Ze vzorce (85) patrno, že
každé hodnotě budicího prou
du odpovídá jedna momento
vá charakteristika. 133. Momentové charakteristiky elek
trického pohonu asynchronní skluzoyou
spojkou.
Při změně otáček hnací části mění odpor kotvy, takže při zvyšování
otáček smax samočinně zmenšuje. Momentové charakteristiky pohonu
s elektromagnetickou spojkou jsou pro tento případ uvedeny obr.
Čísla 100 značí budicí proudy procentech. Induktor provede mno-
hopólový, takže kotvě se
indukuje proud zvýšeném
kmitočtu. Poněvadž budicí proud
spojky možno regulovat velmi plynule, regulace otáček pohonu rovněž
plynulá.
140
.
Obr.kde i?2kje elektromotorická síla indukovaná vinutí kotvy, je-li hnací
část spojky klidu,
x rozptylová reaktance jedné fáze kotvy,
*a reaktance reakce kotvy
