V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Později umístil
Jakobi elektromotor jeřábové kočce tím postavil pozemní pohon.
16
.pohonů používá př.
Přechod dokonalejšímu způsobu pohonu, pohonu jednotlivému,
při němž přihlíží základním zvláštnostem nejrůznějších pracovních
mechanismů, umožnila pouze rozsáhlá elektrisace průmyslu. Člun poháněný elektromotorem vyvinul rychlost
až km/h dopravoval proudu proti proudu osob. Již dávno
v minulosti používalo nejjedno
dušších způsobů mechanisace pomo
cí vodních kol, poháněných silou pa
dající nebo tekoucí vody. sto
letí vznikly četné továrny, kde se
Obr. těch dob konce minulého století byl jediným
druhem pohonu pohon čistě transmisní; energie vodního motoru nebo par
ního stroje přenášela lany nebo řemeny hlavní transmisi, níž byly
poháněny všechny pracovní stroje jedné dílny nebo celého závodu. 4), papíren
ských strojů, válcovacích stolic jiných zařízení.
2. Mnohomotorový pohon stroje hojně používalo vodních motorů,
na obrábění ozubených kol.
Jednotlivé zvláště mnohomotorové elektrické pohony dnešním
průmyslu uplatňují stále více. známo,
že vodních kol používalo Číně
již 3000 let před 1. Stavba elek
tráren, přenos elektrické energie velké vzdálenosti použití elektrického
pohonu zahájily novou epochu rozvoje průmyslu. složitých obráběcích strojů (obr.
S rozvojem kapitalismu 18. později parních strojů, nichž
první byl vynalezen Polzuno-
vem již 1763.
Rozvoj elektrického pohonu probíhal stálém boji zastaralými, doží
vajícími způsoby výroby přenosu energie; uplynulo více než půl století,
než definitivně zvítězil nový, pokrokový směr. Krátký historický přehled
vývoje elektrických pohonů
Rozvoj průmyslových podniků byl
umožněn teprve přechodem ruč
ního pohonu pracovních mechanismů
k pohonu mechanickému.
První elektrický pohon Rusku realisoval akademik Boris Semenovič
Jakobi (1801—74), jenž 1834 postavil elektrický motor otáčivým po
hybem. 1837 byla při petrohradské akademii věd ustavena komise „pro
použití elektrické síly pohonu lodí způsobem profesora Jakobiho“
a 1838 byly konány řece Něvě pokusy první lodí světě poháněnou
elektrickým motorem
