V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Statorová vinutí motorů jsou připojena normální trojfázovou síť, roto
rové obvody jsou spojeny serie přes trvale vřazený odpor.
Moment kaskády rovná
M aii cos (83)
kde AT) ---------k— hnací moment jednoho asynchronního motoru
-£k _|__£_ při normálním zapojení,
* sk
6‘l- —------ skluz odpovídající maximálnímu momentu,ť j
136
. statorem. 128.
Pří souhlasné poloze statorů obou motorů, kdy úhel mezi elektromotoric
kými silami, indukovanými rotorových vinutích, nulový, neprotéká
rotorovým obvodem proud, motory tedy stojí. Tento odpor
jednak omezuje proud, jednak jak patrno obr. Natočí-li stator jednoho
motoru vzhledem své nulové poloze úhel =)=0, natočí vektor sekun
dární elektromotorické síly jednoho stroje vzhledem vektoru sekundární
elektromotorické síly druhého stroje. 129.
Obr. Vznikne rozdíl elektromotorických sil,
takže rotorovým obvodem protéká proud vzniká točivý moment.
Stator jednoho motoru proveden jako natáčivý. 129 zvětšuje regulační
rozsah kromě toho zabezpečuje stabilitu chodu při nízkých otáčkách
u mechanismů ventilátorickým momentem. Momentové charakteristiky elek-
asynchronních motorů, nichž trického pohonu schématu natáčivým
jeden natáčivý stator. Zásadní schéma spojení Obr. Natáčení statoru při
zatížení snadno provede malým servomotorkem přes redukční soukolí
a šroub velkým převodem
