V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
2) Tento systém byl theoreticky prakticky vypracován Moskevském
elektrotechnickém institutu (MBI).
Na obr. 127.Skluz zvratu při zařazeném přídavném odporu
-®d r:
Sk'
0,272
0,111 TV, 3,02
r2 0,01
Hnací moment asynchronního motoru při otáčkách n
2 103
200 ot/min
0,865 3,02
= 54,5 mkg*
0,8653,02
Motorický moment soustrojí
ikřj 0,6 iWn 0,6 46,7 mkg*
Brzdný moment stejnosměrného stroje
M 54,5 26,5 mkg*
Ztrátový moment stejnosměr- ,
ného stroje
M mkg* (viz výše)
Činitel elektromotorické síly
momentu odpor kotvy
ce 0,411, Cjif 0,4,
_Ra 0,377 O
Přídavný odpor stejnosměr
ného stroje
M 0
0,411 0,4 200
26,5 2,1
= 1,35 0,377 0,973 Í1
—
0,377 Obr. Regulace otáček asynchronních motorů pomocí stroje natáčivým
statorem
K asynchronním regulačním pohonům možno zařadit též soustrojí, jež se
skládá dvou asynchronních kroužkových motorů společném hřídeli,
z nichž jeden natáčivý stator2).
33. Momentové charakteristiky při vel
mi nízkých otáčkách. 127 jsou sestrojeny momentové charakteristiky obou strojů
sledná momentová charakteristika soustrojí.
135
.
Základní schéma elektrického pohonu asynchronními motory natáči
vým statorem obr. 128
