V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
113.
Mění-li hodnota mezích 0,5 1,0, lze regulovat otáčky motoru
v poměrně širokých mezích (obr.Ještě tvrdší momentové charakteristiky motor zapojený podle sché
matu 108 e), jímž lze proti předešlým případům dosáhnout většího regulač
ního rozsahu. 112. 108d. Momentové charakte-
zapoieného podle schématu obr. 108c. Poněvadž všechny charakteristiky
jsou navzájem rovnoběžné, mají stejný průběh jako derivačního motoru,
regulovaného změnou napětí kotvy. 112). Momentové charakteristiky motoru Obr.
Methody impulsní regulace otáček používá motorů střídavý
proud. 111. ristiky motoru podle schématu
na obr. Při 0,5 prochází momentová charakte
ristika motoru počátkem souřadnic rovnoběžně vlastní charakteristikou. Při trvalém zapojení vinutí OY1 pracuje
Obr. Zásadní schémata impulsního řízení motoru střídavý proud.
-'V
motor podle vlastní charakteristiky.
V tomto schématu předpokládá, motor dvě nezávislá budicí
vinutí OV1 OV2, jejichž magnetomotorické síly jsou stejně velké, ale
opačného znaménka.
V—/ d)
o; c)
Obr.
127
. Při vypnutí budicího vinutí OY1
a zapnutí OY2 bude motor pracovat podle vlastní charakteristiky,
avšak bude otáčet opačně
