V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Nutno podotknout, otáčky motoru mění při změně zatěžovacího
momentu, zůstává-li konstantní. Zde uvedeme pouze nejjednodušší schémata impuls-
ov
L-/\AMr-)
oj
Obr.
Momentovou charakteristikou zde rozumí závislost středních otáček
motoru zatěžovacím momentu.
Podrobnou theorii elektrických pohonů impulsním řízením vypracoval
akad.zřejmé, při větším stálém zatížení hřídeli budou otáčky motoru
vzrůstat (obr. 107). Zásadní schéma impulsní regulace otáček stejnosměrného derivačního
motoru. 108 jsou uvedena nejpoužívanější schémata impulsní regulace
otáček stejnosměrného derivačního motoru.
Na obr.
V době, kdy kotva zapnuta, protéká vinutím proud, takže motor dává
kladný moment, zrychluje se.
Ve schématu kotva motoru střídavě zapíná vypíná stykačem K. Při dané hodnotě otáčky při zmenšení
zatížení stoupnou naopak.
Na obr. 108. Tvar těchto charakteristik lze snadno
125
. 109 jsou uvedeny momentové charakteristiky derivačního motoru
při impulsním zapínání vypínání obvodu kotvy pro různé hodnoty e. Kulebakin. Vypne-li stykač K,
přestane protékat proud moment motoru bude nulový.
ního řízení stejnosměrných střídavých motorů vysvětlíme hlavní zásady
určující regulační vlastnosti těchto soustav. Hodnota otáček, které motor urychlí
za jinak stejných podmínek, závisí trvání impulsu
