V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Zásadní schéma impulsní regulace otáček stejnosměrného derivačního
motoru. 107).
Momentovou charakteristikou zde rozumí závislost středních otáček
motoru zatěžovacím momentu.
Na obr. Kulebakin. Zde uvedeme pouze nejjednodušší schémata impuls-
ov
L-/\AMr-)
oj
Obr.
Podrobnou theorii elektrických pohonů impulsním řízením vypracoval
akad. 108 jsou uvedena nejpoužívanější schémata impulsní regulace
otáček stejnosměrného derivačního motoru.
Na obr.
ního řízení stejnosměrných střídavých motorů vysvětlíme hlavní zásady
určující regulační vlastnosti těchto soustav.
Ve schématu kotva motoru střídavě zapíná vypíná stykačem K. Při dané hodnotě otáčky při zmenšení
zatížení stoupnou naopak. Hodnota otáček, které motor urychlí
za jinak stejných podmínek, závisí trvání impulsu. 108. 109 jsou uvedeny momentové charakteristiky derivačního motoru
při impulsním zapínání vypínání obvodu kotvy pro různé hodnoty e.
V době, kdy kotva zapnuta, protéká vinutím proud, takže motor dává
kladný moment, zrychluje se.zřejmé, při větším stálém zatížení hřídeli budou otáčky motoru
vzrůstat (obr.
Nutno podotknout, otáčky motoru mění při změně zatěžovacího
momentu, zůstává-li konstantní. Tvar těchto charakteristik lze snadno
125
. Vypne-li stykač K,
přestane protékat proud moment motoru bude nulový
