V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
měníme-li hodnotu úhlu můžeme regulovat střední hodnotu usměrněného
napětí proudu maximální hodnoty nuly.
Aby oblouk zapálil, musí mít mřížka malé počáteění konečné oblasti
kladné půlvlny anodového napětí kladné napětí, kdežto zbývající části
půlperiody může nastat zapálení anody při záporném mřížkovém napětí. Zejména lze tohoto způsobu použít
s indukčním regulátorem fáze, jenž napájí téže střídavé sítě jako anodo
vé obvody (obr.
Z velkého množství způsobů mřížkového řízení nejčastěji používá
řízení změnou fáze mřížkového napětí. Okamžik zapálení obvykle vyjadřuje
t.vého napětí zapalovacích potenciálů, jež jsou vzájemně vázány závislostí
znázorněnou obr. 97). Regulujeme-li mřížkou okamžik zapálení oblouku, j. zv.
Mřížkový obvod napájí přes indukční regulátor FR, což podstatě
zabrzděný trojfázový asynchronní motor. úhlem zapálení (úhlem regulování) Zapálený oblouk již nezávisí na
hodnotě mřížkového napětí hoří tak dlouho, pokud výsledné anodové
napětí kladné.
Průsečík zapalovací charakteristiky křivkou mřížkového napětí Ug
určuje okamžik zapálení oblouku. 95. Záporné půlvlny mřížkového
napětí zde používá jako uzavíracího napětí. Diagram anodového mříž-
112
