V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Tím moment
motoru zmenší. tomto zapojení ne
může být totiž elektromotorická síla
motoru větší, než napětí sítě, ke
které motor připojen.
Obr.
stroj přejde nasyceného stavu stavu nenasyceného.
Regulace šuntováním kotvy nehospodárná, poněvadž ztráty odporech
jsou řádově stejné jako při regulaci sériovým odporem, vřazeným obvodu
kotvy.
Při motor odpojen sítě nedává moment. Tvrdost charakteristiky
a ideální otáčky naprázdno jsou určeny odporem Rs^. Schéma regulace otáček sé
riového motoru šuntováním budicí
ho vinutí.
Při určitých otáčkách však magnetický tok stroje náhle klesne, poněvadž
0V
V
Obr. 90.
Tuto okolnost lze vysvětlit tím, při
vzrůstu elektromotorické síly nastane
pokles proudu budicím vinutí. 89b. Proto necháváme stroj pracovat tomto stavu pouze krátkodobě. Zvýší-li otáčky
nad hodnotu n0, takže dostanou D
oblasti záporných momentů, nedodává
motor energii sítě, nýbrž pracuje
jako generátor paralelně sítí šun
tujícího odporu. Při tomto pra
covním stavu motor, podobně jako
asynchronní motor, moment zvratu.
107
. Je-li 0,
odpovídá příslušná charakteristika schématu 87b.o~
<Z>
Svazek charakteristik pro konstantní iřsn proměnné ižp obr. 91. Momentové charakteristiky sériového motoru při různých způsobech
regulace otáček. počátku, když stroj nasycen, mění
se jeho magnetický tok málo moment při zvyšování otáček stále vzrůstá
