V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
o~
<Z>
Svazek charakteristik pro konstantní iřsn proměnné ižp obr. Při tomto pra
covním stavu motor, podobně jako
asynchronní motor, moment zvratu.
Při určitých otáčkách však magnetický tok stroje náhle klesne, poněvadž
0V
V
Obr.
Při motor odpojen sítě nedává moment.
Tuto okolnost lze vysvětlit tím, při
vzrůstu elektromotorické síly nastane
pokles proudu budicím vinutí. tomto zapojení ne
může být totiž elektromotorická síla
motoru větší, než napětí sítě, ke
které motor připojen.
107
. Proto necháváme stroj pracovat tomto stavu pouze krátkodobě.
stroj přejde nasyceného stavu stavu nenasyceného.
Regulace šuntováním kotvy nehospodárná, poněvadž ztráty odporech
jsou řádově stejné jako při regulaci sériovým odporem, vřazeným obvodu
kotvy. Zvýší-li otáčky
nad hodnotu n0, takže dostanou D
oblasti záporných momentů, nedodává
motor energii sítě, nýbrž pracuje
jako generátor paralelně sítí šun
tujícího odporu. Tím moment
motoru zmenší.
Obr. Schéma regulace otáček sé
riového motoru šuntováním budicí
ho vinutí. 91. Momentové charakteristiky sériového motoru při různých způsobech
regulace otáček. Tvrdost charakteristiky
a ideální otáčky naprázdno jsou určeny odporem Rs^. 89b. Je-li 0,
odpovídá příslušná charakteristika schématu 87b. počátku, když stroj nasycen, mění
se jeho magnetický tok málo moment při zvyšování otáček stále vzrůstá. 90
