V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Je-li 0,
odpovídá příslušná charakteristika schématu 87b. počátku, když stroj nasycen, mění
se jeho magnetický tok málo moment při zvyšování otáček stále vzrůstá. Tím moment
motoru zmenší. Proto necháváme stroj pracovat tomto stavu pouze krátkodobě.o~
<Z>
Svazek charakteristik pro konstantní iřsn proměnné ižp obr. Při tomto pra
covním stavu motor, podobně jako
asynchronní motor, moment zvratu.
Obr. 91. Tvrdost charakteristiky
a ideální otáčky naprázdno jsou určeny odporem Rs^. 89b. 90.
Regulace šuntováním kotvy nehospodárná, poněvadž ztráty odporech
jsou řádově stejné jako při regulaci sériovým odporem, vřazeným obvodu
kotvy. Momentové charakteristiky sériového motoru při různých způsobech
regulace otáček.
Při motor odpojen sítě nedává moment.
Při určitých otáčkách však magnetický tok stroje náhle klesne, poněvadž
0V
V
Obr. tomto zapojení ne
může být totiž elektromotorická síla
motoru větší, než napětí sítě, ke
které motor připojen.
stroj přejde nasyceného stavu stavu nenasyceného.
Tuto okolnost lze vysvětlit tím, při
vzrůstu elektromotorické síly nastane
pokles proudu budicím vinutí.
107
. Zvýší-li otáčky
nad hodnotu n0, takže dostanou D
oblasti záporných momentů, nedodává
motor energii sítě, nýbrž pracuje
jako generátor paralelně sítí šun
tujícího odporu. Schéma regulace otáček sé
riového motoru šuntováním budicí
ho vinutí