V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
V daném případě lze dosáhnout značného snížení otáček při dostatečně
tvrdých momentových charakteristikách.Je-li totiž zatěžovací proud elektromotorická síla motoru
a tedy otáčky budou
E Jce@n0= ahR Sh.
Zanedbáme-li vliv sycení po-
ložíme-li odsh, dostáváme
-^sh
och
— (70)
Snížení otáček zde prakticky
omezeno nasycením motoru při
zvětšení budicího proudu, což je
nedostatkem tohoto zapojení.
Ish^al
(69)
QJ
Rp =konst. mezním pří
padě, kdy Rah= oo, dostáváme stejnou charakteristiku jako normálním
případě, kdy obvodu kotvy zařazen sériový odpor ižp; tvrdost charak
teristiky při tom zmenší. Obr. Při daném
zatěžovacím proudu dostává
me totiž různé hodnoty budicího
proudu Ish změnou od
poru Rsh.
Je-li ižsh není svorkách kotvy napětí charakteristikou zde
přímka, procházející počátkem souřadnic; tento stav odpovídá dynamic
kému brzdění derivačního motoru bez vnějšího odporu.
Ve schématu obr. 89. Soustavy momentových charak
teristik sériového motoru při šuntování
kotvy. 84) dostáváme při konstantním
J?p proměnném RB]1svazek charakteristik, protínajících jednom bodě,
ohraničený dvěma křivkami, jak znázorněno obr. Takto lze regulovat
otáčky jednak snižováním napětí
přiváděného svorky motoru,
jednak změnou toku.
Rsh =prom.
Podobně jako derivačního motoru (obr. znázorňuje momentové
charakteristiky při tomto způsobu regulace. kom
binují vlastnosti obou předešlých
schémat.
Obr. Otáčky motoru regu
lují směrem dolů základních
otáček dostatečně širokém roz
sahu, jenž závisí jednak po
měru odporů /i‘Hha Rv, jednak na
nasycení stroje.
106
. 89a
