Dynamika v elektrických zařízeních pilotní studijní podklad

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UVEE - Zdeněk Vávra

Strana 8 z 57

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zkrácením doby půlvlny jisté míry upravován fázový posun mezi napětím a proudem jím také příznivě ovlivňován průběh zotaveného napětí hlediska překmitu. obr. Protože proud obvodu dán součtem proudů procházejících obloukem a kondenzátorem, dochází zmenšování proudu procházejícího obloukem. Průběhy zotaveného napětí jsou matematicky vyjádřeny předpokladu ideálního vypínání (bez oblouku) při nulových počátečních podmínkách. Přechodný jev uvedených ideálních případech vyjádřen superpozicí ustáleného stavu přechodné složky, která dána vlastnostmi obvodu. vliv intenzivního působení zhášedla přerušení proudu před jeho přirozeným průchodem nulou (usekávání proudu). případě kmitavého průběhu teoreticky největší možná velikost napětí případě stejnosměrného zdroje 2Um 2U√2 při π/2 případě střídavého zdroje. Pro udržení mechanismu výboje okolí nuly proudu začíná zvyšovat napětí oblouku (zhášecí špička), tím zvyšuje také napětí kondenzátoru, kterým začne procházet nabíjecí proud ic (obr. Možnost exaktního matematického popisu celého děje je velmi omezená. Budeme-li předpokládat, napětí oblouku (nebo jeho odpor) během půlvlny proudu výrazně nemění, je kondenzátor schématu (obr. Tento jev pozitivně projevuje při vypínání zkratových proudů, které mají velmi indukční charakter daný vyřazením činných zatěžovacích rezistorů. Celkový průběh nazývá zotavené napětí. skutečnosti tyto ideální podmínky splněny nejsou. nabit hodnotu obloukového napětí proud, který kondenzátorem prochází, možné vzhledem značné velikosti proudu procházejícího obloukem zanedbat.. Bližší teoretické údaje obsahuje např. Vliv oblouku průběh proudu projevuje celém rozsahu půlvlny proudu. Odpor oblouku způsobuje také nenulové počáteční podmínky řešení celého děje. Dochází tak zkrácení doby půlvlny proudu zmenšení jeho amplitudy. Příčinou toho jednak elektrický oblouk, který při vypínání vzniká jehož odpor časové proměnný, jednak určitá zbytková vodivost mezikontaktního prostoru a popř. Účinkem odporu oblouku dochází deformaci proudu, tím více, čím větší odpor oblouku. okolí nuly proudu však toto zjednodušení nelze provést. 5). Ideální případy vypínání znázorňují vliv obvodu průběh zotaveného napětí. Tyto jevy jsou tím výraznější, čím větší odpor oblouku.8 Časové průběhy přechodného děje při napájení obvodu zdrojem stejnosměrného střídavého napětí jsou znázorněny obr. [2]