Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
okolí nuly proudu však toto zjednodušení nelze provést. Tento jev pozitivně projevuje při vypínání
zkratových proudů, které mají velmi indukční charakter daný vyřazením činných zatěžovacích
rezistorů. Bližší teoretické údaje obsahuje např.8
Časové průběhy přechodného děje při napájení obvodu zdrojem stejnosměrného střídavého
napětí jsou znázorněny obr. nabit hodnotu obloukového napětí proud, který
kondenzátorem prochází, možné vzhledem značné velikosti proudu procházejícího
obloukem zanedbat. Zkrácením doby půlvlny jisté míry upravován fázový posun mezi napětím a
proudem jím také příznivě ovlivňován průběh zotaveného napětí hlediska překmitu. Možnost exaktního matematického popisu celého děje
je velmi omezená.
Odpor oblouku způsobuje také nenulové počáteční podmínky řešení celého děje. [2]. skutečnosti tyto ideální podmínky
splněny nejsou.
Dochází tak zkrácení doby půlvlny proudu zmenšení jeho amplitudy.
Vliv oblouku průběh proudu projevuje celém rozsahu půlvlny proudu. případě kmitavého průběhu teoreticky největší možná
velikost napětí případě stejnosměrného zdroje 2Um 2U√2 při π/2 případě
střídavého zdroje. Účinkem
odporu oblouku dochází deformaci proudu, tím více, čím větší odpor oblouku. Celkový průběh nazývá
zotavené napětí. Průběhy
zotaveného napětí jsou matematicky vyjádřeny předpokladu ideálního vypínání (bez
oblouku) při nulových počátečních podmínkách.
Přechodný jev uvedených ideálních případech vyjádřen superpozicí ustáleného
stavu přechodné složky, která dána vlastnostmi obvodu.. 5). Pro udržení
mechanismu výboje okolí nuly proudu začíná zvyšovat napětí oblouku (zhášecí
špička), tím zvyšuje také napětí kondenzátoru, kterým začne procházet nabíjecí proud
ic (obr. Tyto jevy jsou
tím výraznější, čím větší odpor oblouku.
Ideální případy vypínání znázorňují vliv obvodu průběh zotaveného napětí. Příčinou toho jednak elektrický oblouk, který při vypínání vzniká jehož
odpor časové proměnný, jednak určitá zbytková vodivost mezikontaktního prostoru a
popř. Protože proud obvodu dán součtem proudů procházejících obloukem a
kondenzátorem, dochází zmenšování proudu procházejícího obloukem.
obr. vliv intenzivního působení zhášedla přerušení proudu před jeho přirozeným
průchodem nulou (usekávání proudu). Budeme-li
předpokládat, napětí oblouku (nebo jeho odpor) během půlvlny proudu výrazně nemění,
je kondenzátor schématu (obr
