Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
Celkový průběh nazývá
zotavené napětí.
Odpor oblouku způsobuje také nenulové počáteční podmínky řešení celého děje.
Přechodný jev uvedených ideálních případech vyjádřen superpozicí ustáleného
stavu přechodné složky, která dána vlastnostmi obvodu. okolí nuly proudu však toto zjednodušení nelze provést. Zkrácením doby půlvlny jisté míry upravován fázový posun mezi napětím a
proudem jím také příznivě ovlivňován průběh zotaveného napětí hlediska překmitu. vliv intenzivního působení zhášedla přerušení proudu před jeho přirozeným
průchodem nulou (usekávání proudu). Účinkem
odporu oblouku dochází deformaci proudu, tím více, čím větší odpor oblouku. nabit hodnotu obloukového napětí proud, který
kondenzátorem prochází, možné vzhledem značné velikosti proudu procházejícího
obloukem zanedbat.
obr.
Vliv oblouku průběh proudu projevuje celém rozsahu půlvlny proudu.8
Časové průběhy přechodného děje při napájení obvodu zdrojem stejnosměrného střídavého
napětí jsou znázorněny obr. případě kmitavého průběhu teoreticky největší možná
velikost napětí případě stejnosměrného zdroje 2Um 2U√2 při π/2 případě
střídavého zdroje. Tyto jevy jsou
tím výraznější, čím větší odpor oblouku. Pro udržení
mechanismu výboje okolí nuly proudu začíná zvyšovat napětí oblouku (zhášecí
špička), tím zvyšuje také napětí kondenzátoru, kterým začne procházet nabíjecí proud
ic (obr.
Ideální případy vypínání znázorňují vliv obvodu průběh zotaveného napětí. Budeme-li
předpokládat, napětí oblouku (nebo jeho odpor) během půlvlny proudu výrazně nemění,
je kondenzátor schématu (obr. skutečnosti tyto ideální podmínky
splněny nejsou. Tento jev pozitivně projevuje při vypínání
zkratových proudů, které mají velmi indukční charakter daný vyřazením činných zatěžovacích
rezistorů.. Možnost exaktního matematického popisu celého děje
je velmi omezená.
Dochází tak zkrácení doby půlvlny proudu zmenšení jeho amplitudy. Bližší teoretické údaje obsahuje např. Průběhy
zotaveného napětí jsou matematicky vyjádřeny předpokladu ideálního vypínání (bez
oblouku) při nulových počátečních podmínkách. 5). Příčinou toho jednak elektrický oblouk, který při vypínání vzniká jehož
odpor časové proměnný, jednak určitá zbytková vodivost mezikontaktního prostoru a
popř. Protože proud obvodu dán součtem proudů procházejících obloukem a
kondenzátorem, dochází zmenšování proudu procházejícího obloukem. [2]
