Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
Teoreticky
maximálně možná velikost první amplitudy zotaveného napětí tomto případě zhm . Účinkem nahromaděné energie induktoru napětí
oblouku zvyšuje zhášecí špičky potom přechází zotaveného napětí daného průběhem
plného nabíjecího proudu kondenzátoru, který připojen napětí zdroje. zapínat vypínat) všechny proudy jmenovitého vypínacího proudu při
normou určených parametrech zotaveného napětí. Porucha tohoto typu se
ve stejnosměrných obvodech vyskytuje vždy když dojde vodivému spojení vodičů obou
.3 Zkratové proudy
Zkrat elektrizační soustavě představuje poruchový stav spojený
s elektromagnetickým přechodným jevem vzniku zkratového proudu jeho vypínání.
Vypínání provozních proudů však sebou přináší, hlediska zotaveného napětí, také
zvláštní problémy spojené charakterem vypínané zátěže. 2b) napájeném tvrdého zdroje napětí můžeme tuto
situaci simulovat jako náhlé vyřazení odporu R1.
Ve stejnosměrném obvodu (obr. Důsledkem změna proudu, kterou
můžeme opět podle druhého Kirchhoffova zákona popsat rovnicí
UiR
dt
di
L (13)
jejíž řešení je
( ττ
tt
eIIIe
RR
U
R
U
R
U
ti
−−
−−=⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
−
−−= 122
1222
)( (14)
kde L/R2 [s].
Problém zotaveného napětí této souvislosti zmiňován ohledem obtížnost
podmínek vypínacího procesu spínače ovládajícího elektrický obvod. První případ reprezentuje např.9
Velikost nabíjecího proudu kondenzátoru dtduCi dána strmostí změny
obloukového napětí, proto dosahuje maxima bodě zvratu čela zhášecí špičky. Spínač totiž musí
sepnout při dané hladině jmenovitého napětí všechny proudy dané kategorií spínače při
daných podmínkách struktury obvodu (cos tím podmínkách zotaveného napětí. impedance obvodu střídavém.
2. Zkrat
představuje poruchu elektrickém obvodu, jejíž příčinou náhlá změna (zmenšení) odporu
ve stejnosměrném obvodu, resp. Jsou časté případy vypínání
induktivní kapacitní zátěže. Podrobně těchto přechodných jevech
pojednává [2], [3].
Z předchozího ustáleného stavu obvodu (R1 R2) ustáleným proudem (jmenovitý
proud) přechází obvod parametry přechodným dějem nový ustálený stav
s ustáleným proudem IK, který představuje ustálený zkratový proud.
V obou případech může být průběh zotaveného napětí velice nepříznivý hlediska jeho
strmosti nebo překmitu průraz při vypínání kapacity). okamžiku,
kdy proud procházející obvodem nabíjecí proud kondenzátoru nabývají stejné velikosti,
proud procházející obloukem zaniká.
Nejnáročnější podmínky tomto smyslu výkonový vypínač, který musí být schopen
spínat (tj. spínání motorů transformátorů
naprázdno, druhý případ spínaní kondenzátorových baterií dlouhých vedení naprázdno.
Ve skutečnosti však vodivost zbytkového ionizovaného sloupce, který představuje paralelně
připojený rezistor, nepatrně utlumí přechodný děj, takže překmit strmost nárůstu zotaveného
napětí bývají menší
