Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Kontrolní otázka: Tyristor může přejít vodivého stavu (sepnout)
i bez účinku řídicího proudu. Proud, pro
cházející přechodem J2, však působí stejně jako řídicí proud tyristoru,
což znamená, překročení blokovacího napětí tyristor spíná napětí
na přechodu zhroutí. Jakmile ty-
198
. Nyní obrátíme svoji pozornost opačnému ději: pře
chodu tyristoru vodivého nevodivého stavu. tak, pracovní
obvod přerušíme, takže propustný proud klesne nulu.
16. Vypínání tyristoru
V předchozích článcích jsme osvětlili pochody, jež probíhají při
spínání tyristoru. Teprve potom může tyristoru objevit mezi anodou katodou
větší napětí než pouhý úbytek propustném směru (budeme něm mluvit
později).
Nevodivý stav tyristoru nastane bud tím, že
1.
Chceme-li, aby propustný proud tyristoru klesl nulu, musíme
odstranit značné množství nosičů nábojů, zaplavujících jeho vnitřní struk
turu.
Každá obou uvedených možností vyžaduje zásah pracovním
obvodu tyristoru. Jistě zde vzrůstá intenzita
elektrického pole vzrůstajícím blokovacím napětím kritické hod
noty, kdy nastává průraz proud přechodem rychle vzrůstá. prvním případě postupujeme např. Tento případ nastane, jestliže
a) blokovací napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí,
b) závěrné napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí.
Rozhodně nemůžeme zmenšit nulovou hodnotu propustný proud
tím, přerušíme řídicí obvod, takže řídicí proud nulový. tyristor připojíme závěrné napětí. tyristorem neprochází proud, nebo
2. 175 znamená přepojení pólů zdroje napětí U
tak, aby anoda byla spojena záporným pólem katoda přes zatěžovací
odpor kladným. Dosáhne-li intenzita kritické
hodnoty, nastává elektrický průraz přechodu závěrný proud lavinovitě
vzrůstá.trického pole, působícího oblasti přechodu. Pohyblivé nosiče
nábojů zmizí vlivem rekombinace: vždy dva nosiče opačného znaménka
(volný elektron díra) spojí, tím vzájemně zruší svoji schopnost
vyvolat elektrický proud. Největší počet nosičů nábojů takovém případě
odčerpán vlivem napětí zdroje, zbytek zmizí opět působením rekombinace.
V druhém případě musíme změnit polaritu napětí pracovním ob
vodu; uspořádání obr.
To, jsme nyní zopakovali vlastnostech přechodu jsme
poznali při vyšetřování vlastností diod, můžeme bez jakékoliv změny uplat
nit případě přechodu
U druhého přechodu situace jiná
