Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Jakmile ty-
198
. tyristorem neprochází proud, nebo
2. tak, pracovní
obvod přerušíme, takže propustný proud klesne nulu.
Rozhodně nemůžeme zmenšit nulovou hodnotu propustný proud
tím, přerušíme řídicí obvod, takže řídicí proud nulový. Tento případ nastane, jestliže
a) blokovací napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí,
b) závěrné napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí.
Každá obou uvedených možností vyžaduje zásah pracovním
obvodu tyristoru.trického pole, působícího oblasti přechodu. Nyní obrátíme svoji pozornost opačnému ději: pře
chodu tyristoru vodivého nevodivého stavu. Největší počet nosičů nábojů takovém případě
odčerpán vlivem napětí zdroje, zbytek zmizí opět působením rekombinace. tyristor připojíme závěrné napětí. Jistě zde vzrůstá intenzita
elektrického pole vzrůstajícím blokovacím napětím kritické hod
noty, kdy nastává průraz proud přechodem rychle vzrůstá.
16.
V druhém případě musíme změnit polaritu napětí pracovním ob
vodu; uspořádání obr. Teprve potom může tyristoru objevit mezi anodou katodou
větší napětí než pouhý úbytek propustném směru (budeme něm mluvit
později).
Kontrolní otázka: Tyristor může přejít vodivého stavu (sepnout)
i bez účinku řídicího proudu. Proud, pro
cházející přechodem J2, však působí stejně jako řídicí proud tyristoru,
což znamená, překročení blokovacího napětí tyristor spíná napětí
na přechodu zhroutí.
Chceme-li, aby propustný proud tyristoru klesl nulu, musíme
odstranit značné množství nosičů nábojů, zaplavujících jeho vnitřní struk
turu. Pohyblivé nosiče
nábojů zmizí vlivem rekombinace: vždy dva nosiče opačného znaménka
(volný elektron díra) spojí, tím vzájemně zruší svoji schopnost
vyvolat elektrický proud. 175 znamená přepojení pólů zdroje napětí U
tak, aby anoda byla spojena záporným pólem katoda přes zatěžovací
odpor kladným. prvním případě postupujeme např. Vypínání tyristoru
V předchozích článcích jsme osvětlili pochody, jež probíhají při
spínání tyristoru.
Nevodivý stav tyristoru nastane bud tím, že
1. Dosáhne-li intenzita kritické
hodnoty, nastává elektrický průraz přechodu závěrný proud lavinovitě
vzrůstá.
To, jsme nyní zopakovali vlastnostech přechodu jsme
poznali při vyšetřování vlastností diod, můžeme bez jakékoliv změny uplat
nit případě přechodu
U druhého přechodu situace jiná
