Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 197 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
175 znamená přepojení pólů zdroje napětí U tak, aby anoda byla spojena záporným pólem katoda přes zatěžovací odpor kladným. Jistě zde vzrůstá intenzita elektrického pole vzrůstajícím blokovacím napětím kritické hod­ noty, kdy nastává průraz proud přechodem rychle vzrůstá. Největší počet nosičů nábojů takovém případě odčerpán vlivem napětí zdroje, zbytek zmizí opět působením rekombinace. Tento případ nastane, jestliže a) blokovací napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí, b) závěrné napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí. V druhém případě musíme změnit polaritu napětí pracovním ob­ vodu; uspořádání obr. Proud, pro­ cházející přechodem J2, však působí stejně jako řídicí proud tyristoru, což znamená, překročení blokovacího napětí tyristor spíná napětí na přechodu zhroutí. Dosáhne-li intenzita kritické hodnoty, nastává elektrický průraz přechodu závěrný proud lavinovitě vzrůstá. Vypínání tyristoru V předchozích článcích jsme osvětlili pochody, jež probíhají při spínání tyristoru. Každá obou uvedených možností vyžaduje zásah pracovním obvodu tyristoru. tyristor připojíme závěrné napětí. Pohyblivé nosiče nábojů zmizí vlivem rekombinace: vždy dva nosiče opačného znaménka (volný elektron díra) spojí, tím vzájemně zruší svoji schopnost vyvolat elektrický proud. 16. Teprve potom může tyristoru objevit mezi anodou katodou větší napětí než pouhý úbytek propustném směru (budeme něm mluvit později). Kontrolní otázka: Tyristor může přejít vodivého stavu (sepnout) i bez účinku řídicího proudu. Nevodivý stav tyristoru nastane bud tím, že 1. Chceme-li, aby propustný proud tyristoru klesl nulu, musíme odstranit značné množství nosičů nábojů, zaplavujících jeho vnitřní struk­ turu. Nyní obrátíme svoji pozornost opačnému ději: pře­ chodu tyristoru vodivého nevodivého stavu. Jakmile ty- 198 . prvním případě postupujeme např. Rozhodně nemůžeme zmenšit nulovou hodnotu propustný proud tím, přerušíme řídicí obvod, takže řídicí proud nulový. tak, pracovní obvod přerušíme, takže propustný proud klesne nulu. tyristorem neprochází proud, nebo 2. To, jsme nyní zopakovali vlastnostech přechodu jsme poznali při vyšetřování vlastností diod, můžeme bez jakékoliv změny uplat­ nit případě přechodu U druhého přechodu situace jiná.trického pole, působícího oblasti přechodu