Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 197 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Teprve potom může tyristoru objevit mezi anodou katodou větší napětí než pouhý úbytek propustném směru (budeme něm mluvit později). 16. Dosáhne-li intenzita kritické hodnoty, nastává elektrický průraz přechodu závěrný proud lavinovitě vzrůstá. Chceme-li, aby propustný proud tyristoru klesl nulu, musíme odstranit značné množství nosičů nábojů, zaplavujících jeho vnitřní struk­ turu. Rozhodně nemůžeme zmenšit nulovou hodnotu propustný proud tím, přerušíme řídicí obvod, takže řídicí proud nulový. Kontrolní otázka: Tyristor může přejít vodivého stavu (sepnout) i bez účinku řídicího proudu. Proud, pro­ cházející přechodem J2, však působí stejně jako řídicí proud tyristoru, což znamená, překročení blokovacího napětí tyristor spíná napětí na přechodu zhroutí. V druhém případě musíme změnit polaritu napětí pracovním ob­ vodu; uspořádání obr. prvním případě postupujeme např. 175 znamená přepojení pólů zdroje napětí U tak, aby anoda byla spojena záporným pólem katoda přes zatěžovací odpor kladným. To, jsme nyní zopakovali vlastnostech přechodu jsme poznali při vyšetřování vlastností diod, můžeme bez jakékoliv změny uplat­ nit případě přechodu U druhého přechodu situace jiná. tyristorem neprochází proud, nebo 2. Největší počet nosičů nábojů takovém případě odčerpán vlivem napětí zdroje, zbytek zmizí opět působením rekombinace. Vypínání tyristoru V předchozích článcích jsme osvětlili pochody, jež probíhají při spínání tyristoru. Každá obou uvedených možností vyžaduje zásah pracovním obvodu tyristoru. Jistě zde vzrůstá intenzita elektrického pole vzrůstajícím blokovacím napětím kritické hod­ noty, kdy nastává průraz proud přechodem rychle vzrůstá. Pohyblivé nosiče nábojů zmizí vlivem rekombinace: vždy dva nosiče opačného znaménka (volný elektron díra) spojí, tím vzájemně zruší svoji schopnost vyvolat elektrický proud. tyristor připojíme závěrné napětí. tak, pracovní obvod přerušíme, takže propustný proud klesne nulu. Nevodivý stav tyristoru nastane bud tím, že 1. Jakmile ty- 198 .trického pole, působícího oblasti přechodu. Nyní obrátíme svoji pozornost opačnému ději: pře­ chodu tyristoru vodivého nevodivého stavu. Tento případ nastane, jestliže a) blokovací napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí, b) závěrné napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí