Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 197 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jakmile ty- 198 . Nevodivý stav tyristoru nastane bud tím, že 1. 175 znamená přepojení pólů zdroje napětí U tak, aby anoda byla spojena záporným pólem katoda přes zatěžovací odpor kladným.trického pole, působícího oblasti přechodu. tyristorem neprochází proud, nebo 2. Rozhodně nemůžeme zmenšit nulovou hodnotu propustný proud tím, přerušíme řídicí obvod, takže řídicí proud nulový. Nyní obrátíme svoji pozornost opačnému ději: pře­ chodu tyristoru vodivého nevodivého stavu. Tento případ nastane, jestliže a) blokovací napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí, b) závěrné napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí. To, jsme nyní zopakovali vlastnostech přechodu jsme poznali při vyšetřování vlastností diod, můžeme bez jakékoliv změny uplat­ nit případě přechodu U druhého přechodu situace jiná. Každá obou uvedených možností vyžaduje zásah pracovním obvodu tyristoru. Chceme-li, aby propustný proud tyristoru klesl nulu, musíme odstranit značné množství nosičů nábojů, zaplavujících jeho vnitřní struk­ turu. Kontrolní otázka: Tyristor může přejít vodivého stavu (sepnout) i bez účinku řídicího proudu. Dosáhne-li intenzita kritické hodnoty, nastává elektrický průraz přechodu závěrný proud lavinovitě vzrůstá. Teprve potom může tyristoru objevit mezi anodou katodou větší napětí než pouhý úbytek propustném směru (budeme něm mluvit později). Pohyblivé nosiče nábojů zmizí vlivem rekombinace: vždy dva nosiče opačného znaménka (volný elektron díra) spojí, tím vzájemně zruší svoji schopnost vyvolat elektrický proud. Největší počet nosičů nábojů takovém případě odčerpán vlivem napětí zdroje, zbytek zmizí opět působením rekombinace. prvním případě postupujeme např. Jistě zde vzrůstá intenzita elektrického pole vzrůstajícím blokovacím napětím kritické hod­ noty, kdy nastává průraz proud přechodem rychle vzrůstá. 16. V druhém případě musíme změnit polaritu napětí pracovním ob­ vodu; uspořádání obr. tyristor připojíme závěrné napětí. Proud, pro­ cházející přechodem J2, však působí stejně jako řídicí proud tyristoru, což znamená, překročení blokovacího napětí tyristor spíná napětí na přechodu zhroutí. Vypínání tyristoru V předchozích článcích jsme osvětlili pochody, jež probíhají při spínání tyristoru. tak, pracovní obvod přerušíme, takže propustný proud klesne nulu