Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Maximální závěrné blokovací napětí tyristoru
Zabývejme nyní závěrným blokovacím napětím tyristoru. 176 Přechody tyristoru J>, J2, Jj
197
. Jeho funkci jste objevili při studiu spína
cího pochodu (článek 13); tento přechod působí jako řídicí přechod emitor—
báze tranzistoru (článek 12). Nyní opět vrátíme
ke struktuře tyristoru tak, jak jsme poznali počátku kapitoly (obr. silně dotován, proto vykazuje značnou
elektrickou vodivost.
Přechod určuje blokovací schopnost tyristoru (článek 9).14.
P
Obr. Jistě
se pamatujete látku, probíranou kapitole jsme zjistili, ani
na nejkvalitnější přechod nemůžeme přivést závěrné napětí libovolné
velikosti. Funkce jednotlivých přechodů tyristorové struktury
Spínací pochod, probíhající při přechodu tyristoru blokovacího
stavu propustného stavu, jsme právě probrali. Vzrůstá-li závěrné napětí přechodu PN, vzrůstá intenzita elek
N
J. 176)
a udáme úkoly, které plní jednotlivé přechody J3.
Kontrolní otázka: Jednotlivé přechody Ji, J2, umožňují dosažení
těchto stavů tyristoru: sepnutí (přechod blokovacího propustného
stavu), blokovací závěrný stav.
15.
Přechod určuje závěrné vlastnosti tyristoru (článek 8).
Uváděli jsme již, oba přechody J3a jsou závěrném stavu pola
rizovány stejně, přechod však vlivem silné dotace tím malého odporu
ke zvětšení maximálního přípustného závěrného napětí nepřispívá; celé
závěrné napětí zachytí přechod Jj.
Začneme přechodem J3. Udejte, který přechod umožňuje dosažení
každého stavu
