Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
P
Obr.
Začneme přechodem J3. Udejte, který přechod umožňuje dosažení
každého stavu. Jeho funkci jste objevili při studiu spína
cího pochodu (článek 13); tento přechod působí jako řídicí přechod emitor—
báze tranzistoru (článek 12).
15.14.
Kontrolní otázka: Jednotlivé přechody Ji, J2, umožňují dosažení
těchto stavů tyristoru: sepnutí (přechod blokovacího propustného
stavu), blokovací závěrný stav. Jistě
se pamatujete látku, probíranou kapitole jsme zjistili, ani
na nejkvalitnější přechod nemůžeme přivést závěrné napětí libovolné
velikosti. 176 Přechody tyristoru J>, J2, Jj
197
. Funkce jednotlivých přechodů tyristorové struktury
Spínací pochod, probíhající při přechodu tyristoru blokovacího
stavu propustného stavu, jsme právě probrali. silně dotován, proto vykazuje značnou
elektrickou vodivost. 176)
a udáme úkoly, které plní jednotlivé přechody J3.
Přechod určuje blokovací schopnost tyristoru (článek 9). Maximální závěrné blokovací napětí tyristoru
Zabývejme nyní závěrným blokovacím napětím tyristoru. Vzrůstá-li závěrné napětí přechodu PN, vzrůstá intenzita elek
N
J.
Přechod určuje závěrné vlastnosti tyristoru (článek 8).
Uváděli jsme již, oba přechody J3a jsou závěrném stavu pola
rizovány stejně, přechod však vlivem silné dotace tím malého odporu
ke zvětšení maximálního přípustného závěrného napětí nepřispívá; celé
závěrné napětí zachytí přechod Jj. Nyní opět vrátíme
ke struktuře tyristoru tak, jak jsme poznali počátku kapitoly (obr
