Diagnostika poruch izolací elektrických strojů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexandr Barták, Luděk Mravináč, Jacek Neumann, Jan Vařák

Strana 16 z 252

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zkoušky vysokým napětím stejnosměrným se začaly používat teprve nedávné době své uplatnění nalezly zejména profy- laktice. Zkouškami tohoto typu jsou např. Mají sice destruktivní charakter, zkušební zařízení rozměrné zpravidla nepřenosné výsledkem zkoušky může být maxi­ málně výrok, době zkoušky měl zkoumaný objekt určitou vlastnost, aniž bychom mohli Činit jakékoli opodstatněné závěry tom, jaké vlastnosti měl objekt zkoušce. destruktivní považována metoda, která způsobí urychlení degradaČních pochodů, aniž projevilo bezpro­ středně ztrátou funkční schopnosti objektu. Naopak, složitost nutné mít zřeteli při aplikaci které metody, při jejich kombinacích a při vyhodnocení. poslední době nabývají významu rozsahu použití zkoušky neelektrické, nichž mnohé mají charakter laboratorních fyzikálních nebo chemických analýz. nedestruktivní považují takové, které možné libovolně Často opakovat, aniž zkoušený objekt vykazoval postřehnutelné trvalé změny, způsobené zkouškou samotnou. zkoušky přiloženým vysokým střídavým napětím, měření ztrátového činitele, jež samo sobě postupem nedestruktivním, přiložené střídavé napětí však může způsobit trvalé změny izolantech. Volba vhodné diagnostické metody dána těmito požadavky: — zkouška musí týkat vlastnosti, která předmětem zájmu, — zkouška musí být dostatečně průkazná, — rozložení namáhání odpovídat skutečnému, — přednost mají zkoušky nedestruktivní, — zkouška sama nesmí ovlivnit'podstatně degradaci, — zkušební zařízení odpovídat použití rozměru, nákladnosti, přesnosti apod. Diagnostické zkušební metody lze tedy, jak již bylo řečeno, rozdělit metody nedestruktivní destruktivní. Rázové zkoušky pro poměrnou náročnost zdroj, měřicí přístroje ně­ kterých případech přizpůsobení laboratoře, zůstávají zkušebních laborato­ řích omezeny poměrně úzký okruh elektrotechnických výrobků, nichž hlavně imitují přepěťové jevy. Přitom poškození nemusí být takového rázu, předmět není schopen dalšího provozu bezprostředně zkoušce. Jako doplněk zkoušek elektrických poskytují velmi cenné údaje. Přesto jim nelze upírat význam, spočívající zejména zkuše­ nosti techniků, pokud jde vyhodnocení. 19 . Pro svou jednoduchost dílem určité tradice jsou praxi stále nejvíce rozšířeny zkoušky vysokým střídavým napětím. Jedině pak poskytuje diagnostika přiměřeně reálné odpovědi. Destruktivní metody jsou takové, nichž lze výsledek vyhodnotit jen cenu trvalého poškození zkoumaného objektu.Skutečnost, problematika diagnostiky elektrotechnice velice kompliko­ vaná současné době zcela vyřešená, neubírá nic jejího významu. Zjednodušeně řečeno znamená, zkušební technik předtím, než rozhodne pro určitou metodu, musí položit otázku, zda tato zkouška poskytne potřebné informace zda tato metoda pro daný případ vhodná použitelná