Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Zvětšený počet
jednotlivých Částí ovlivňuje podstatně provozní spolehlivost. Protože však dnes volí hospodárnější jmenovité parametry (např. Jak lehčí konstrukce,
tak volba větších otáček vedou většímu namáhání použitých materiálů obecně
vzato zmenšení provozní spolehlivosti.
větší otáčky), vychází spotřeba materiálu asi třicetkrát menší.
Zjišťuje se, velmi obtížné pojem definovat jednoduše tak, aby byl vystižen do
všech jednotlivostí. Moderní hydroalternátor 100 MVA
obsahuje takových částí již kolem jednoho miliónu, jestliže obou případech
započítává nutné příslušenství, ochrany, budicí obvody apod.1. Všechny Části nelze
navrhnout stejnou dobu života nutné počítat některých výměnou ná
hradou Částmi novými. Zákazník pouze požaduje výrobci,
20
. Není účelem této publikace zabývat podrobně naukou spo
lehlivosti, proto snad postačí pro jednoduchost následující definice: spolehlivost
určitého zařízení dána pravděpodobností, daném časovém úseku daných
podmínek bude zařízenípracovat stanoveným způsobem. Vliv konstrukce výroby
Elektrická zařízení obecně, tedy stroje, přístroje jiná zařízení, dnes vyrábějí
v porovnání dřívějšími konstrukcemi pro tytéž parametry menší, větším ekono
mičtějším využitím materiálů. Sto dílů, nichž každý pracuje
se spolehlivostí 99% jež jsou součástmi celého zařízení nichž každý ovlivňuje
spolehlivost tohoto zařízení, celkovou spolehlivost 36,6 (0,99100 0,36).
Vývoj konstrukce těchto zařízení směroval jednak zmenšování rozměrů
a hmotnosti, ale kromě toho větší složitosti. Spolehlivější, tedy bohatě dimenzovaný
stroj bylo pochopitelně možné vyrobit dnes. Před osmdesáti lety byla měrná hmotnost velkých
točivých strojů asi kg/kVA.
Mnoho autorů pokusilo podat uspokojivou definici pojmu spolehlivost. Různé
díly opotřebovávají různou rychlostí ty, které opotřebovávají rychleji, musí
být Častěji obnovovány nahrazeny novými. Byl však dnešních hledisek
předimenzovaný drahý.
V elektrotechnice existuje jen nepatrný počet takových soustav, které jsou složeny
ze stejných dílů nebo takových, kde tyto díly pracují stejných podmínek.
To znamená, Čím složitější zařízení, tím jakostněji musí být vyrobeno, aby se
dosáhlo požadované spolehlivosti. Pro soustavu složenou dílů
platí součinové pravidlo složené pravděpodobnosti, které udává celkovou spoleh
livost jako součin spolehlivostí jednotlivých dílů. Dnes bylo možné týž stroj vyrobit jen asi
s kg/kVA. Konstruktér
automatické pračky však nikdy nemůže dosáhnout srovnatelné spolehlivosti jako
jeho dávnověký kolega, který sestrojil valchu. alter
nátor pro 270 kVA skládal zhruba 7000 dílů. Před osmdesáti léty např.SPOLEHLIVOST ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENI
V PROVOZU
2.
Zjednodušením konstrukce vypuštěním dílů, které jsou zařízení zbytečné,
může konstruktér jisté míry výslednou spolehlivost zařízení zvětšit
