Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Při tom logické, že
jde poruchy vzniklé jako přímý následek uvedených změn.
Stárnutí zpravidla definováno jako průběh změn vlastností sledovaného
objektu.
Na druhé straně lze použít diagnostik, pracujících reálnými parametry namá
hání, mezi něž patří analytické metody, jako látková spektrometrie, plynová chro
matografie, teplotní analýza apod. posledních desetiletích lékařstvi
a elektrotechnika vzájemně ovlivňují použití obdobných metod, tak dnes velký
počet diagnostik lékařství založen měření odporu, permitivity jiných
elektrických veličin organismů, jejich částí, tkání apod. Mnohdy bývá mnohem důležitější otázka,
jak tohoto stavu dostal vůbec základní otázkou technické diagnostiky je
včasná indikace počátků degradace stanovení rychlosti jejího postupu. obou oblastech Široce používá
rentgenová, ultrazvuková radiační technika. Základní funkcí izolační soustavy oddělení elektrických
potenciálů.
Z těchto úvah plyne současně složitost jisté míry rozpornost celé proble
matiky.samotných metod lékařství technice. tomu pouze nutné dodat, technické praxi pojmu stárnutí
zahrnují jen změny nevratné, jen ty, které projevují zhoršením vlastností
rozhodných pro Činnost sledovaného objektu. Známé základní vyšetřovací metody
lékaře: poklep, poslech, pohmat, jsou základními vyšetřovacími metodami
zkušebního technika pro první hrubou orientaci. Zvolíme-li realistické kritérium jako rozhodné pro vyhodnocení zkoušky,
jako např.
Informace, kterou lze odvodit výsledku zkoušky; závisí průběhu stárnutí,
na použité diagnostické zkoušce kritériích pro sledovanou vlastnost. Všechny tyto vedlejší funkce nutné pak za
hrnout souboru diagnostických zjišťování, proto problematika diagnostiky
v širším slova smyslu rozsáhlejší než jen zjišťování vlastností, týkajících schop
nosti zabránit elektrickému proudu procházet nežádoucím směrem.
Kromě toho nutné připustit, změna každé vlastnosti posuzuje jako
stárnutí, ale jen změna vlastnosti, která vztah předpokládané funkci
sledovaného objektu.
Na podkladě těchto úvah pak lze definovat stárnutí izolační soustavy jako ne
vratnou změnu směřující ztrátě schopnosti funkce této soustavy, přičemž změny
jsou charakterizovány počtem poruch, vzrůstajících časem.
18
. nich jsme opačném konci téhož problému,
že závěrečný soud učiníme základě informací, které skutečnosti mají vztah
pouze zprostředkovaný. průraz, obdržíme sice reálný výsledek stejný jako praxi, avšak mnoha
případech cenu ztráty dalších cenných informací, pokud jde povahu průběh
degradace. třeba si
však uvědomit, vždy bývá rozhodující otázkou, objekt dostal stavu,
v němž již není schopen plnit svou funkci. Přitom však'nutné mít zřeteli, tato soustava téměř vždy plní
i další funkce, jakožto Část upevňující vodič mechanicky, podpěra, závěs, vedení
nebo naopak izolování tepla apod. Velmi
běžným diagnostickým postupem napěťová zkouška, protože pro izolanty izo
lační soustavy průraz spojen koncem jejich funkční schopnosti. určité izolační soustavy zlepšují. praxi nejsou vzácné případy, kdy
zejména počátečních stadiích vlastnosti např
