Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
praxi nejsou vzácné případy, kdy
zejména počátečních stadiích vlastnosti např. Známé základní vyšetřovací metody
lékaře: poklep, poslech, pohmat, jsou základními vyšetřovacími metodami
zkušebního technika pro první hrubou orientaci. Velmi
běžným diagnostickým postupem napěťová zkouška, protože pro izolanty izo
lační soustavy průraz spojen koncem jejich funkční schopnosti. Mnohdy bývá mnohem důležitější otázka,
jak tohoto stavu dostal vůbec základní otázkou technické diagnostiky je
včasná indikace počátků degradace stanovení rychlosti jejího postupu.
Na druhé straně lze použít diagnostik, pracujících reálnými parametry namá
hání, mezi něž patří analytické metody, jako látková spektrometrie, plynová chro
matografie, teplotní analýza apod.
Stárnutí zpravidla definováno jako průběh změn vlastností sledovaného
objektu.
Informace, kterou lze odvodit výsledku zkoušky; závisí průběhu stárnutí,
na použité diagnostické zkoušce kritériích pro sledovanou vlastnost. určité izolační soustavy zlepšují.
Kromě toho nutné připustit, změna každé vlastnosti posuzuje jako
stárnutí, ale jen změna vlastnosti, která vztah předpokládané funkci
sledovaného objektu. Přitom však'nutné mít zřeteli, tato soustava téměř vždy plní
i další funkce, jakožto Část upevňující vodič mechanicky, podpěra, závěs, vedení
nebo naopak izolování tepla apod. Základní funkcí izolační soustavy oddělení elektrických
potenciálů. posledních desetiletích lékařstvi
a elektrotechnika vzájemně ovlivňují použití obdobných metod, tak dnes velký
počet diagnostik lékařství založen měření odporu, permitivity jiných
elektrických veličin organismů, jejich částí, tkání apod. Zvolíme-li realistické kritérium jako rozhodné pro vyhodnocení zkoušky,
jako např. tomu pouze nutné dodat, technické praxi pojmu stárnutí
zahrnují jen změny nevratné, jen ty, které projevují zhoršením vlastností
rozhodných pro Činnost sledovaného objektu.
18
.
Z těchto úvah plyne současně složitost jisté míry rozpornost celé proble
matiky. Při tom logické, že
jde poruchy vzniklé jako přímý následek uvedených změn. obou oblastech Široce používá
rentgenová, ultrazvuková radiační technika. průraz, obdržíme sice reálný výsledek stejný jako praxi, avšak mnoha
případech cenu ztráty dalších cenných informací, pokud jde povahu průběh
degradace. třeba si
však uvědomit, vždy bývá rozhodující otázkou, objekt dostal stavu,
v němž již není schopen plnit svou funkci. nich jsme opačném konci téhož problému,
že závěrečný soud učiníme základě informací, které skutečnosti mají vztah
pouze zprostředkovaný. Všechny tyto vedlejší funkce nutné pak za
hrnout souboru diagnostických zjišťování, proto problematika diagnostiky
v širším slova smyslu rozsáhlejší než jen zjišťování vlastností, týkajících schop
nosti zabránit elektrickému proudu procházet nežádoucím směrem.samotných metod lékařství technice.
Na podkladě těchto úvah pak lze definovat stárnutí izolační soustavy jako ne
vratnou změnu směřující ztrátě schopnosti funkce této soustavy, přičemž změny
jsou charakterizovány počtem poruch, vzrůstajících časem
