Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 146 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výpočet útlumu pro různó podmínky verlenía tvaruvýslednépřepěťové vlny stanici. Délku chráněného úseku před stanicí, dostačující snížení strmosti z hodnoty aana hodnotu udává Kostěnko [Í0] vztahu l 130 [m, MV, MV/fjts] (81) Maximální strmost přepěťové vlny začátku výběhového úseku ri0 lze určit součinu maximální zjištěné strmosti proudu blesku ltl;1Ka ekvi­ valentního vlnového odporu místa úderu blesku vodiče [rovnice (33)]. kV 1 Pro ochranu zařízení stanice důležitá také strmost přepěťové vlny vstupující stanice. Za tohoto předpokladu byla uvažovaná maximální strmost přepěťové 149 . Doba čela vlny vstupující rozvodny závislá amplitudě přepětí na začátku výběhového úseku dclcc výběhového úseku l. Měřenímútlumu získalypřibližnévztahy,udávající napětí přepěťové vlny snížoné postupem vodiči délky Nejjednodušší vztah [4] určuje velikost přepětí pomocí empiricky zjištěných konstant v ii,;r (82, kde Í70 počáteční amplituda přepětí; k 0,000 375 pro velmi krátkouvlnu(do 2ij.s), kv km k 0,000 pro krátkou vlnu (asi 5us) a kV km k 0,000 -----pro delší vlnu (nad ;is). předpokladu, neuvažuje přímý úder blesku do vodičů výběhovém úseku uebo zpětný přeskok stožáru tomto úseku, lze určit maximální strmost přepěťové vlny vstupující stanice ze vztahů Ui ■0'° * a 5Ti ^°,5 --------- * kde přeskokové napětí svodiče (izolace) začátku výběhového úseku [kV], T1 doba čela vlny začátku výběhového úseku [fis], T[ doba čela vlny vstupující stanice [jas], <p součinitel útlumu amplitudy (pro sítě 110 0,8 až 0,9), h střední výška vodiču nad zraní [m], l délka výběhového úseku [km]