Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 146 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Za tohoto předpokladu byla uvažovaná maximální strmost přepěťové 149 . Doba čela vlny vstupující rozvodny závislá amplitudě přepětí na začátku výběhového úseku dclcc výběhového úseku l.s), kv km k 0,000 pro krátkou vlnu (asi 5us) a kV km k 0,000 -----pro delší vlnu (nad ;is).výpočet útlumu pro různó podmínky verlenía tvaruvýslednépřepěťové vlny stanici. kV 1 Pro ochranu zařízení stanice důležitá také strmost přepěťové vlny vstupující stanice. Délku chráněného úseku před stanicí, dostačující snížení strmosti z hodnoty aana hodnotu udává Kostěnko [Í0] vztahu l 130 [m, MV, MV/fjts] (81) Maximální strmost přepěťové vlny začátku výběhového úseku ri0 lze určit součinu maximální zjištěné strmosti proudu blesku ltl;1Ka ekvi­ valentního vlnového odporu místa úderu blesku vodiče [rovnice (33)]. Měřenímútlumu získalypřibližnévztahy,udávající napětí přepěťové vlny snížoné postupem vodiči délky Nejjednodušší vztah [4] určuje velikost přepětí pomocí empiricky zjištěných konstant v ii,;r (82, kde Í70 počáteční amplituda přepětí; k 0,000 375 pro velmi krátkouvlnu(do 2ij. předpokladu, neuvažuje přímý úder blesku do vodičů výběhovém úseku uebo zpětný přeskok stožáru tomto úseku, lze určit maximální strmost přepěťové vlny vstupující stanice ze vztahů Ui ■0'° * a 5Ti ^°,5 --------- * kde přeskokové napětí svodiče (izolace) začátku výběhového úseku [kV], T1 doba čela vlny začátku výběhového úseku [fis], T[ doba čela vlny vstupující stanice [jas], <p součinitel útlumu amplitudy (pro sítě 110 0,8 až 0,9), h střední výška vodiču nad zraní [m], l délka výběhového úseku [km]