Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Nemá být vetší než Cl. Amplituda přepěťové vlny vstupující stanice
je dána izolační hladinou vedení výběhovém úseku nebo zapalovacím
napětím svodiěe přepětí použitého začátku výběhového úseku. ohledem snížení pravděpodobnosti zpětného
přeskoku při vyšší izolační hladině doporučuje zvýšit izolaci vedeni vo
výběhovém úseku. vedení zemnicím
lanem celé délce, stavěných převážně vodivých stožárech, výhodné
zlepšit ochranné podmínky výběhového lana zmenšením ochranného úhlu
stínění, zmenšením odporu uzemnění zvýšením izolace vedení výběho
vém úseku. proto třeba věnovat při
ochraně stanice zvýšenou pozornost přepěťové odolnosti úseku vedeni
před stanicí. Zvláště venkovního vedení bez zemní
cího lana velkou rázovou izolační pevností proti zemi požadovaná
ochrana vedení výběhovém úseku nutná. vedení lze použit izolační konzoly svodem od
zemnícího lana vedeným mimo izolační konzolu.
Velikost strmost vzrůstu tohoto přepětí, vstupujícího stanice venkov
ního vedení, závislá především izolační hladině vedení před stanicí
a vzdálenosti vzniku přepěli před stanicí. Nízký odpor
uzemnění zaručuje snížení pravděpodobnosti výskytu zpětných přeskoků
ve výběhovém úseku. Poměrně složité pochody jíc í
útlum amplitudy přepěťové vlny její deformaci téměř znemožňují přesný
148
.
Ve výběhovém úseku venkovní vedení montuje zemnicí lano
s dostatečně malým ochranným úhlem, který bývá menší nebo alespoň
rovný ochrannému úhlu požadovanému venkovním vedení, Odpor
uzemnění každéLo stožáru výběhovém úseku být nejmeiiší,
zvláště vedení poměrně nízkou izolační hladinou.
Na délce provedení ochrany výběhového úseku závisí velikost strmost
přepěťové vlny vstupující stanice intenzita proudu, který zatěžuje
bleskojistku stanici.
Zvýšená ochrana vedeni před stanicí zmenšuje pravděpodobnost výskytu
nebezpečně vysokých přepětí velkých rázových proudů stanici. Výběhový úsek vedení před stanicí
Stanice chráněné před přímým úderem blesku vyžadují přídavnou ochranu
izolace zařízení před přepětím, vstupujícím stanice ■/. Volí proto odpor uzemnění jednotlivých stožárů
ve výběhovém úseku menší, než jaký požadován celé délce vedeni. Po
měrně jemná ochrana izolace zařízení stanice bleskojistkami mohla být
ohrožena velkým proudem, který bleskojistkou protékal při úderu
blesku vodičů blízkosti stanice.41. Velikost
přepěťové vlny vstupující stanice dále závislá útlumu vlny při
jejím postupu výběhovým úsekem. venkovního vedení. vlastní odírané stanice před atmosférickým přepětím počí
táme proto také přídavnou oehrauu venkovního vedení určité délce před
stanicí, tzv. výběhovém úseku. Zvýšeni zbytkového napětí blesko
jistky při velkých proudech mohlo ohrozit izolaci chráněného zařízení
