Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 147 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
s. Ochrana vedení před přímým udeřen) blesku vodičů blízkost stanice poskytuje také zmenšení proudového zatížení bleskojistky zamontované ve stanici. Minimální délka výběhového úseku, němž dochází útlumu požado­ vanou strmost, byla [podle rovnice (85)] 500in. Niipr. Při zpětném pře­ skoku svodtči, umístěném prvním stožáru výběhového úseku, by strmost přepěťové vlny byla téměř nekonečná. Sníží-li vlna odražená uzemnění bleskojistky přepětí místě údem natolik, nedochází přeskokům po stožáru zemi, protéká téměř celý proud blesku bleskojistkou. pro venkovní vedení střední výškou vodičů m a napětí začátku výběhového úseku 0,15 požadovaná maximální strmost přepěťové vlny začátku stanice aA= Q,5MV/(W. Při úderu blesku vodičů vedení vysokou izolací proti zemi (dřevěné stožáry) může přepěťová vlna vstoupit stanice dříve, než dochází přeskoku stožáru zemi. blesko­ jistce vyvolá proud blesku nežádoucí zatížení odporových bloku zvýšení zbytkového napětí. předpokladu, že lioni třeba uvažovat téměř nekonečnou strmost přepěťové vlny za­ čátku výběhového úseku, odpovídající údere blesku vodičů blízkosti tohoto místa, nýbrž předpokládanou rmost asi MV/;. Nemá-li tento případ nastat, třeba, aby izolační hladina vedení před stanicí byla uměle snížena tak, aby při úderu blesku do vedení nastal přeskok také tomto bodě. začátku výběhového úseku dopo­ ručuje proto uměle snížit izolační hladinu, např.is, obdrželi bychom odpovídající délku ochranného úseku asi lííoOm. Při úderu blesku vodičů před bodem sníženou izolací (stožár svodici začátku výběhového úseku) omezuje indukčnost vodiče mezí tímto bodem bleskojistkou ve stanici proud tekoucí bleskojistce. Přibližnou délku výběhového úseku lze vypočítat také požadavku přípustného zatížení bleskojistky a dovoleného zvýšení zbytkového napětí podle rovnice [10: 117] b l 130- - r/i [m, MV/fisJ (&>) (8fi) 150 . vyfukovacími blesko­ jistkami nebo alespoň koordinačními jiskřišti. Utlum přepěťové vlny podle rovnice (83) pro 0,0001 byl asi 0,97 t/0. Poručme velká strmost přepěťové' vlny začátku výběhového úseku malá hodnota výrazu pod odmocninou rovnici (84) následek, délku výběhového úseku lze počítat pouze, ■/, výšky vodičů požadované strmosti přepětí vstupu do stanice ,.vlny začátku výběhového úseku rovna asi 0MV/;t