Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
Vzniklý problém umocněn závislostí distribuční soustavy rozpadu soustavy
přenosové. případě lze hovořit dvou krajních
případech vzniku ostrovních provozů. Zpravidla dochází tomuto stavu, způsobeného nevyrovnanou hladinou
mezi poptávkou nabídkou elektřiny, eskalací náhle vzniklých událostí elektrizační
soustavě.
K rozsáhlému výpadku dodávky elektřiny může dojít postupně následkem déle trvající
energetické nedostatečnosti nebo náhlou technickou poruchou zařízení chybou
obsluhy. Těmto
stavům samozřejmě snaha předcházet zachovat kontinuitu dodávky během havarijních
stavů elektrizační soustavy. Opatřením, která měla zvýšit spolehlivost chodu celé soustavy
a snížit dopad škod, věnuje projekt názvem „Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti
důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy cílem zvýšení bezpečnosti
obyvatel“.14
Obrázek Aktivní distribuční soustava [2]
Přerušení omezení dodávky energie jsou jedněmi nežádoucích stavů
energetického systému, které třeba akutně řešit. Prvním nich odpojení vnitrostátní soustavy
. „Zodolnění“ distribuční soustavy přechod ostrovní provoz však vyžaduje
určité úpravy těchto sítích jejích energetických zdrojích pomocí řídících komunikačních
systémů doplněných vhodným jištěním.
Na základě takto provedených změn možné zajistit režimu ostrovního provozu
dodávku elektřiny subjektům kritické infrastruktury. však nutno podotknout,
že energetická krize nevzniká bezprostředně přerušení dodávky energie, ale stupňuje se
s prohlubující časovou prodlevou mezi výpadkem opětovným obnovením dodávky
