Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
13
Obrázek Současná pasivní distribuční soustava [2]
Elektrická soustava standardně dimenzována podle kritéria „N-1“, což představuje
schopnost udržet normální parametry chodu výpadku libovolného prvku (transformátor,
vedení apod. Touto
technologickou platformou nazvanou „smart grids“ (chytré sítě) již zabývají nejen USA,
ale také EU, kde pro připravují legislativní cestu. Kromě ochrany obyvatelstva majetku
má toto řešení také ekonomický aspekt.
. hrozbou teroristických útoků jiných organizovaných útoků třeba
počítat stejně jako jiných zemích EU.
Právě použití aktivních sítí fungujících principu firewallu umožní odvrátit či
minimálně snížit dopady rozsáhlejší poruchy přenosové soustavy. Smyslem uzpůsobit síť
tak, aby při poruše mohla přejít ostrovní provoz regionálních distribučních sítí. Pokud však došlo více poruchám najednou klíčových místech přenosové
soustavy, znamenalo největší pravděpodobností výrazné narušení dodávek elektřiny a
s tím spojené obtíže.
Při současném stavu může snadno dojít kvůli většímu množství poruch najednou destrukci
celé sítě. [2], [9]
Určitým východiskem mohlo být nahrazení současných pasivních distribučních sítí,
neschopných zajistit zásobování místních zdrojů bez absence připojení přenosové
soustavě, sítěmi aktivními, které mohly snížit riziko dopadu poruchy desetinu. Největší nebezpečí přesto zůstává formě
povodní, vichřic, orkánů, sněhových kalamit tvorby námraz. Vybudování aktivních sítí konečném důsledku
také méně náročným řešením oproti plošnému zálohování objektovými zdroji elektřiny.)
