Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
hrozbou teroristických útoků jiných organizovaných útoků třeba
počítat stejně jako jiných zemích EU. Pokud však došlo více poruchám najednou klíčových místech přenosové
soustavy, znamenalo největší pravděpodobností výrazné narušení dodávek elektřiny a
s tím spojené obtíže. Kromě ochrany obyvatelstva majetku
má toto řešení také ekonomický aspekt. Vybudování aktivních sítí konečném důsledku
také méně náročným řešením oproti plošnému zálohování objektovými zdroji elektřiny. Touto
technologickou platformou nazvanou „smart grids“ (chytré sítě) již zabývají nejen USA,
ale také EU, kde pro připravují legislativní cestu. Největší nebezpečí přesto zůstává formě
povodní, vichřic, orkánů, sněhových kalamit tvorby námraz. [2], [9]
Určitým východiskem mohlo být nahrazení současných pasivních distribučních sítí,
neschopných zajistit zásobování místních zdrojů bez absence připojení přenosové
soustavě, sítěmi aktivními, které mohly snížit riziko dopadu poruchy desetinu.
Při současném stavu může snadno dojít kvůli většímu množství poruch najednou destrukci
celé sítě.).13
Obrázek Současná pasivní distribuční soustava [2]
Elektrická soustava standardně dimenzována podle kritéria „N-1“, což představuje
schopnost udržet normální parametry chodu výpadku libovolného prvku (transformátor,
vedení apod.
.
Právě použití aktivních sítí fungujících principu firewallu umožní odvrátit či
minimálně snížit dopady rozsáhlejší poruchy přenosové soustavy. Smyslem uzpůsobit síť
tak, aby při poruše mohla přejít ostrovní provoz regionálních distribučních sítí
