Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 28 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
22a. Kvantizační tabulky pro snímky resp.22b. Snímek B vytváří pomocí předchozího následujícího snímku nebo předchozího následujícího snímku P.20 tento případ naznačen symbolicky rozpojením vypínačů Vyp). Obvykle skupina GOP tvořena snímky (algoritmus stanoven kodéru) a doba opakování snímků takovém případě sms 5,048040. kompenzací pohybu. 1. Kvantizační tabulky jsou různé pro standardy JPEG MPEG.23. Proto jsou snímky sestaveny do skupin snímků označovaných GOP (Group Of Pictures), jejichž začátku přenáší referenční snímek (Intra frame). 1. 1.4 Vektory pohybu Ještě větší komprimace signálu lze dosáhnout tzv. Snímek přenáší bez predikce (komprimace menší) kóduje podobně jako snímek JPEG obr.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 28 předchozího následujícího, tedy 211  nnnn SSSB . vytvoří se snímek 477 SSP atd. Pokud taková oblast předchozím snímku nalezena (na obr. Pro názornost jsou jednotlivé typy snímků odlišeny barevně. snímky jsou různé, avšak jsou standardizovány nemusí proto přenášet společně komprimovaným signálem. Sled snímků GOP, b) změna pořadí snímků pro následnou predikci . Před vytvořením snímku B musí opět dojít k „přeskládání“ snímků.2. Písmena P, jednotlivých snímků pouze udávají, jak bude daný snímek následně kódován. Pro kódování snímků musí mít kodér paměti snímek Proto musí být nejdříve vytvořen snímek 144 SSP Nyní již mohou být postupně kódovány snímky vytvořeny snímky  24122 SSSB  24133 SSSB  Dále musí kódovat snímek tj.23 je označena 1nM není třeba vytvářet rozdíly vzorků signálů pro bloky právě kódovaného a S13 I S12 B S11 B S10 P S9 B S8 B S7 P S6 B S5 B S4 P S3 B S2 B S1 I t a) S12 B S11 B S13 I S9 B S8 B S10 P S6 B S5 B S7 P S3 B S2 B S4 P b) S1 I Obr. Využívá se podobnosti sousedních snímků (kromě střihu), které obvykle obsahují stejné objekty, avšak nepatrně posunuté jiných poloh, obr. 1. Jsou uloženy v paměti dekodérů. Dekodér musí mít určité době možnost začít dekódovat signál z nějakého výchozího stavu, například při zapnutí TVP nebo při přepnutí programu. Doba opakování snímku byla stanovena jako kompromis mezi dostatečnou komprimací signálu (snímky měly opakovat po delší době) rychlým přístupem dekódovanému signálu (snímky měly opakovat po kratší době).3. 1. Při kódování například bloku snímku se v předchozím snímku 1nS vyhledává oblast, která svým obrazovým obsahem totožná s kódovaným blokem. vstupním bloku kodéru dochází k „přeskládání“ snímků tak, aby mohl být realizován příslušný typ predikce, obr. Do kodéru vstupují snímky postupně pořadí, jak nakresleno obr.22. 1. Nejdříve je přenesen snímek což snímek kterého predikce neprovádí.12 . Všechny přenášené snímky však nemohou být predikované. 1