Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 28 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při kódování například bloku snímku se v předchozím snímku 1nS vyhledává oblast, která svým obrazovým obsahem totožná s kódovaným blokem. Do kodéru vstupují snímky postupně pořadí, jak nakresleno obr. Snímek B vytváří pomocí předchozího následujícího snímku nebo předchozího následujícího snímku P. Proto jsou snímky sestaveny do skupin snímků označovaných GOP (Group Of Pictures), jejichž začátku přenáší referenční snímek (Intra frame). Pro názornost jsou jednotlivé typy snímků odlišeny barevně. 1.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 28 předchozího následujícího, tedy 211  nnnn SSSB . 1. Sled snímků GOP, b) změna pořadí snímků pro následnou predikci . Kvantizační tabulky jsou různé pro standardy JPEG MPEG. 1. Pokud taková oblast předchozím snímku nalezena (na obr. kompenzací pohybu. Obvykle skupina GOP tvořena snímky (algoritmus stanoven kodéru) a doba opakování snímků takovém případě sms 5,048040.22.22b.23 je označena 1nM není třeba vytvářet rozdíly vzorků signálů pro bloky právě kódovaného a S13 I S12 B S11 B S10 P S9 B S8 B S7 P S6 B S5 B S4 P S3 B S2 B S1 I t a) S12 B S11 B S13 I S9 B S8 B S10 P S6 B S5 B S7 P S3 B S2 B S4 P b) S1 I Obr. 1. Nejdříve je přenesen snímek což snímek kterého predikce neprovádí.20 tento případ naznačen symbolicky rozpojením vypínačů Vyp). 1.2. Dekodér musí mít určité době možnost začít dekódovat signál z nějakého výchozího stavu, například při zapnutí TVP nebo při přepnutí programu. Pro kódování snímků musí mít kodér paměti snímek Proto musí být nejdříve vytvořen snímek 144 SSP Nyní již mohou být postupně kódovány snímky vytvořeny snímky  24122 SSSB  24133 SSSB  Dále musí kódovat snímek tj. Snímek přenáší bez predikce (komprimace menší) kóduje podobně jako snímek JPEG obr.3. Využívá se podobnosti sousedních snímků (kromě střihu), které obvykle obsahují stejné objekty, avšak nepatrně posunuté jiných poloh, obr.23.4 Vektory pohybu Ještě větší komprimace signálu lze dosáhnout tzv. Písmena P, jednotlivých snímků pouze udávají, jak bude daný snímek následně kódován. Kvantizační tabulky pro snímky resp. snímky jsou různé, avšak jsou standardizovány nemusí proto přenášet společně komprimovaným signálem. vstupním bloku kodéru dochází k „přeskládání“ snímků tak, aby mohl být realizován příslušný typ predikce, obr. Všechny přenášené snímky však nemohou být predikované. vytvoří se snímek 477 SSP atd. 1.22a. Jsou uloženy v paměti dekodérů. Doba opakování snímku byla stanovena jako kompromis mezi dostatečnou komprimací signálu (snímky měly opakovat po delší době) rychlým přístupem dekódovanému signálu (snímky měly opakovat po kratší době). Před vytvořením snímku B musí opět dojít k „přeskládání“ snímků.12 . 1