Obě predikce označují jako jednosměrné lze jimi dosáhnout
komprimace 2:1. 1. Tím
vzniká úspora bitů zvyšuje komprimační poměr.
V dekodéru vytvoří snímek součtovém členu, kterém rozdílu nS přičte
předchozí snímek 1nS vytvořený pomocí zpožďovacího bloku snímku . Princip DPCM naznačen obr.21. Princip diferenční pulzní kódované modulace DPCM
Ze snímku který přichází vstup kodéru, předchozího snímku 1nS se
v rozdílovém členu vyváří rozdíl nS snímků, který přenáší dekodéru.2.2 Predikce
Jednotlivé sobě následující snímky videosignálu jsou obsahově podobné (pokud
není obraze režijní střih) při neprokládaném řádkování sebou následují periodou
msTSN 40 tuto dobu obsah snímku tedy obrazového signálu příliš nemění. Každý snímek potom rozloží makrobloky podle obr.1 Vytvoření makrobloků
Standard MPEG-1 umožňuje dosáhnout velkých komprimačních poměrů, což možné
pouze využitím úsporných formátů vzorkování signálu 4:2:0. Uvedené predikční kódování je
bezeztrátové.
1.21.Digitální televizní soustavy
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
27
1.3.
Obr.2.3. Toho se
využívá redukci redundance časové oblasti. 1.3. Častěji používá predikce dopředná snímek vytváří pomocí
předchozího snímku nebo P. 1.3 Snímky I
Podle způsobu predikce kódované snímky označují písmeny Snímek
vytvořený jako rozdíl právě kódovaného předchozího snímku označuje snímek (Predict) a
predikce nazývá dopřednou, 1 nnn SSP Při zpětné predikci snímek vytváří pomocí
právě kódovaného následujícího snímku, 1 nnn SSP tomto případě však třeba snímky
„přeskládat“ uložit paměti.
1. Pomocí pulzní kódované modulace DPCM se
vytváří predikce (předpověď) mezi snímky stanoví rozdíly velikosti vzorků odpovídajících
si makrobloků mezi právě kódovaným předchozím snímkem. Digitální signály CB, ve
formátu 4:2:0 nebo SIF 4:2:0 vstupují bloku, kterém dochází nejdříve přemístění
jednotlivých snímků, viz dále. Při snímek B
(Bidirectional) vytváří jako rozdíl právě kódovaného snímku aritmetického průměru snímků
. Současně však
rozdílu nS snímků využívá kodéru pro vytvoření předchozího snímku 1nS pomocí
součtového členu bloku zpoždění, který zpožďuje signál dobu trvání jednoho snímku.2.
Větší komprimace (až 8:1) lze dosáhnout obousměrnou predikcí.19. Rozdíly velikostí vzorků jsou
výrazně menší než velikosti samotných vzorků jsou tedy vyjádřeny menším počtem bitů
