21.2 Predikce
Jednotlivé sobě následující snímky videosignálu jsou obsahově podobné (pokud
není obraze režijní střih) při neprokládaném řádkování sebou následují periodou
msTSN 40 tuto dobu obsah snímku tedy obrazového signálu příliš nemění. 1.1 Vytvoření makrobloků
Standard MPEG-1 umožňuje dosáhnout velkých komprimačních poměrů, což možné
pouze využitím úsporných formátů vzorkování signálu 4:2:0. Digitální signály CB, ve
formátu 4:2:0 nebo SIF 4:2:0 vstupují bloku, kterém dochází nejdříve přemístění
jednotlivých snímků, viz dále. Toho se
využívá redukci redundance časové oblasti.
Obr. Každý snímek potom rozloží makrobloky podle obr.
1.Digitální televizní soustavy
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
27
1.21.3. Princip DPCM naznačen obr. Obě predikce označují jako jednosměrné lze jimi dosáhnout
komprimace 2:1.
Větší komprimace (až 8:1) lze dosáhnout obousměrnou predikcí.3.2. Rozdíly velikostí vzorků jsou
výrazně menší než velikosti samotných vzorků jsou tedy vyjádřeny menším počtem bitů. Pomocí pulzní kódované modulace DPCM se
vytváří predikce (předpověď) mezi snímky stanoví rozdíly velikosti vzorků odpovídajících
si makrobloků mezi právě kódovaným předchozím snímkem. Současně však
rozdílu nS snímků využívá kodéru pro vytvoření předchozího snímku 1nS pomocí
součtového členu bloku zpoždění, který zpožďuje signál dobu trvání jednoho snímku. Uvedené predikční kódování je
bezeztrátové.2.
1.
V dekodéru vytvoří snímek součtovém členu, kterém rozdílu nS přičte
předchozí snímek 1nS vytvořený pomocí zpožďovacího bloku snímku . 1. Princip diferenční pulzní kódované modulace DPCM
Ze snímku který přichází vstup kodéru, předchozího snímku 1nS se
v rozdílovém členu vyváří rozdíl nS snímků, který přenáší dekodéru.2.3 Snímky I
Podle způsobu predikce kódované snímky označují písmeny Snímek
vytvořený jako rozdíl právě kódovaného předchozího snímku označuje snímek (Predict) a
predikce nazývá dopřednou, 1 nnn SSP Při zpětné predikci snímek vytváří pomocí
právě kódovaného následujícího snímku, 1 nnn SSP tomto případě však třeba snímky
„přeskládat“ uložit paměti.3. Tím
vzniká úspora bitů zvyšuje komprimační poměr. Častěji používá predikce dopředná snímek vytváří pomocí
předchozího snímku nebo P. 1. Při snímek B
(Bidirectional) vytváří jako rozdíl právě kódovaného snímku aritmetického průměru snímků
.19
