Druhý svazek skript s názvem Základy televizní techniky II obsahuje čtyři kapitoly s názvy:Analogové soustavy barevné televize, Televizní přenos zvukových signálů, Přenos přídavných informací– teletext a Televizní přijímače. Pro snadnější pochopení probírané látky a názornější představu,především soustav barevné televize, jsou některé obrázky tištěny barevně.
1. 3. Základní tabulka G0
.
Dekodéry teletextu
2.12. sloupci jsou
příznaky pro alfanumerické
znaky, sloupci jsou
příznaky pro grafické znaky. generace označují
zkratkou CCT (Computer
Controlled Teletext),
případně ECCT (Enhanced
CCT).
Pomocí sedmibitového slova
je možné adresovat celkem
128 znaků.1 Základní tabulka G0
První norma teletextu WST byla vypracována Anglii pro anglickou abecedu, která
obsahuje malý počet různých
znaků (nepoužívá diakritiku).1.5.
Zbylých znaků (sloupce 2
až bylo vyhrazeno pro
alfanumerické znaky. Adresování stránkové paměti RAM
Tab. 3. celkového počtu
128 znaků bylo adres
vyhrazeno pro řídící znaky,
tzv. barvu písmen
nebo grafiky, blikání písmen,
změnu výšky písmen, změnu
spojité oddělené grafiky
apod. Obsahují mikropočítač paměť pro několik set stránek. 3.5 Tabulky znaků
3. příznaky, které určují
vlastnosti zobrazovaných
znaků, např. něm
jsou generovány příslušné
základní barevné signály
BGR (případně jasový
signál signál
zatemňovací směsi ZS,
kterými jsou řízeny
koncové stupně
obrazových zesilovačů
televizního přijímače.Přenos přídavných informací teletext
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
37
alfanumerických a
grafických znaků. Umožňují zvýšit počet
zobrazovaných alfanumerických znaků využitím řídicích bitů C12, C13 C14, případně mohou
rozšířit počet alfanumerických grafických znaků dvojnásobek, vytvořením umělého osmého
bitu využitím „neviditelných“ řádků (paketů) X/26.
3. Sedmibitové
adresy všech znaků základní
tabulky jsou uvedeny v
tab. Znak na
dekodérřádků
Obr