Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 80 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Uvedený proces probíhá pouze v buňkách, které byly adresovány přípravné fázi nichž byly připraveny podmínky pro plazmový výboj.Televizní obrazovky _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 80 poslední, osmý subsnímek (bit MSB) musí být použito 1280 impulsů. druhém subsnímku bude buňka přípravné fázi opět adresována (2. Řízení plazmové obrazovky nastavení jasu jedné obrazové buňky lze vysvětlit na konkrétním příkladu, obr.19. 4. Pro obrazovou buňku červeným luminoforem, například v pozici obrazové matice, půlsnímkové paměti uložena digitální informace  102 13510000111 RU prvním subsnímku bude buňka přípravné fázi adresována (LSB = zobrazovací fázi bude buzena například impulsy záření. Červené světlo bude buňka vyzařovat čtyřikrát delší dobu než prvním subsnímku. Příklad nastavení jasu plazmové obrazovky (čísla závorce udávají počet impulsů) . 4. dobu těchto Obr. následujících subsnímků buňka nebude přípravných fázích adresována, protože bity jsou nulové. třetím subsnímku bude buňka rovněž adresována (3. Nyní bude vyzařovat červené světlo dvakrát delší dobu. Lidské oko generované viditelné záření integruje vnímá jako různý jas. bit roven jedné) zobrazovací fázi bude buzena již impulsy UV záření. Podle velikosti osmibitového slova, vyjadřujícího jas určité obrazové buňky, během osmi subsnímků přiveden k buňce určitý počet impulsů generujících záření následně viditelné záření. bit roven jedné) bude buzena impulsy záření. Ve třetí, zhášecí fázi krátkým záporným impulsem vodorovných elektrodách X zruší plazmové výboje všech buňkách vše tak připraveno zahájení adresovací fáze následujícího subsnímku. důsledku toho bude buňka tuto dobu vyzařovat červené světlo.19