Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
dána osmibitovým binárním číslem (256 úrovní),
jehož jednotlivé bity mají určité váhy (mocniny čísla 2), [10].Televizní obrazovky
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
79
záření dopadá luminofory obrazových buňkách, které vyzařují viditelné světlo příslušné
barvy určitou setrvačností, podobně jako luminofory vakuové obrazovce.
Není tedy třeba digitální signál převádět analogový, jak tomu například obrazovek
s kapalnými krystaly. 4. Jeho působením začnou
barevné luminofory aktivovaných buněk vyzařovat viditelné světlo. Pro
vytvoření obrazu nutné, aby jednotlivé signály byly digitální formě. Postupně jsou tedy buzeny
všechny vodorovné sběrnice době vybuzení každé sběrnice jsou příslušné svislé
adresové sběrnice přivedena napětí, která připraví podmínky pro plazmový výboj příslušných
obrazových buňkách.18.
Postup zobrazení jednotlivých subsnímků probíhá vždy stejným způsobem sestává ze
tří fází: adresování, zobrazování mazání, obr. Všechny ostatní buňky, jejichž bit roven 1
(například LSB 1), bude procesor této přípravné fázi adresovat.4.
4.18. první, přípravné fázi provádí
adresování buněk, které budou následující fázi vybuzeny budou tak přispívat svým dílčím
jasem výslednému jasu buňky. Informace jasu každé obrazové buňky uložena digitální
formě půlsnímkové (snímkové) paměti.
Zobrazení jednoho televizního půlsnímku (případně celého snímku) provádí
postupným zobrazením osmi dílčích snímků neboli subsnímků (subframe), přičemž každý
subsnímek jinou dobu trvání, odstupňovanou podle váhy příslušného bitu. příslušný bit nulový (například LSB 0). Pro každý zobrazovaný subsnímek (například pro subsnímek
odpovídající bitům LSB), procesor krátké době stanoví, které buňky nebudou jasu přispívat,
tj. Jednotlivé fáze subsnímků (adresování, zobrazování, mazání)
.
Ve druhé, zobrazovací fázi vodorovné sběrnice přivádějí impulsní napětí, která již
vytvoří plazmový výboj tím dostatečně intenzivní záření. 4., pro
Obr. Doba trvání
prvního subsnímku bude nejkratší, protože odpovídá bitům LSB, zatímco doba posledního
osmého subsnímku bude nejdelší, protože odpovídá bitům MSB. Celková doba zobrazení
televizního půlsnímku však zůstává ms. Jestliže bude pro první subsnímek (bit LSB) použito celkem impulsů, potom
v subsnímku pro druhý bit musí být použito impulsů, následně impulsů atd. Takový
způsob řízení obrazovky pohledu zavádění digitální televize jeví jako velice perspektivní. Počet impulsů přivedených
na vodorovné sběrnice zobrazovací fázi závisí pořadí subsnímku tedy váze
příslušného bitu.3 Řízení plazmové obrazovky
Vytvoření celkového obrazu řízení jasu buněk každé základní barvy provádí zcela
odlišným způsobem než obrazovek vakuových nebo obrazovek kapalnými krystaly
