Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 79 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takový způsob řízení obrazovky pohledu zavádění digitální televize jeví jako velice perspektivní. Postupně jsou tedy buzeny všechny vodorovné sběrnice době vybuzení každé sběrnice jsou příslušné svislé adresové sběrnice přivedena napětí, která připraví podmínky pro plazmový výboj příslušných obrazových buňkách.4. Informace jasu každé obrazové buňky uložena digitální formě půlsnímkové (snímkové) paměti. Ve druhé, zobrazovací fázi vodorovné sběrnice přivádějí impulsní napětí, která již vytvoří plazmový výboj tím dostatečně intenzivní záření.18.18. Celková doba zobrazení televizního půlsnímku však zůstává ms. Zobrazení jednoho televizního půlsnímku (případně celého snímku) provádí postupným zobrazením osmi dílčích snímků neboli subsnímků (subframe), přičemž každý subsnímek jinou dobu trvání, odstupňovanou podle váhy příslušného bitu. Pro každý zobrazovaný subsnímek (například pro subsnímek odpovídající bitům LSB), procesor krátké době stanoví, které buňky nebudou jasu přispívat, tj. Jestliže bude pro první subsnímek (bit LSB) použito celkem impulsů, potom v subsnímku pro druhý bit musí být použito impulsů, následně impulsů atd., pro Obr. Pro vytvoření obrazu nutné, aby jednotlivé signály byly digitální formě. Není tedy třeba digitální signál převádět analogový, jak tomu například obrazovek s kapalnými krystaly. 4.Televizní obrazovky _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 79 záření dopadá luminofory obrazových buňkách, které vyzařují viditelné světlo příslušné barvy určitou setrvačností, podobně jako luminofory vakuové obrazovce. Jeho působením začnou barevné luminofory aktivovaných buněk vyzařovat viditelné světlo. Doba trvání prvního subsnímku bude nejkratší, protože odpovídá bitům LSB, zatímco doba posledního osmého subsnímku bude nejdelší, protože odpovídá bitům MSB. Počet impulsů přivedených na vodorovné sběrnice zobrazovací fázi závisí pořadí subsnímku tedy váze příslušného bitu. dána osmibitovým binárním číslem (256 úrovní), jehož jednotlivé bity mají určité váhy (mocniny čísla 2), [10]. první, přípravné fázi provádí adresování buněk, které budou následující fázi vybuzeny budou tak přispívat svým dílčím jasem výslednému jasu buňky.3 Řízení plazmové obrazovky Vytvoření celkového obrazu řízení jasu buněk každé základní barvy provádí zcela odlišným způsobem než obrazovek vakuových nebo obrazovek kapalnými krystaly. Postup zobrazení jednotlivých subsnímků probíhá vždy stejným způsobem sestává ze tří fází: adresování, zobrazování mazání, obr. Všechny ostatní buňky, jejichž bit roven 1 (například LSB 1), bude procesor této přípravné fázi adresovat. příslušný bit nulový (například LSB 0). 4. Jednotlivé fáze subsnímků (adresování, zobrazování, mazání) . 4