Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
let minulého století jsou vyvíjeny neustále zdokonalovány různé technologie
výroby plazmových obrazovek. Nad vrstvou
dielektrika přední sklo.
Plazmové zdroje mohou pracovat kontinuálním nebo pulsním režimu. Přivedením
napětí mezi dvě elektrody vyčerpané skleněné trubici, dojde vhodných podmínek k
doutnavému výboji, tedy vzniku plazmatu. Plazma může být například formě blesku,
polární záře, uvnitř zářivek nebo elektrickém oblouku.2 Konstrukce plazmové obrazovky
Již 60. Dielektrikum, ochranná vrstva MgO elektrody jsou průhledné,
takže světlo vyzářené luminofory může procházet přední skleněnou deskou.Televizní obrazovky
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
77
Plazma možné vytvořit plynného prostředí zahříváním, elektrickým polem nebo
elektromagnetickými vlnami, při velmi nízkém tlaku plynu, atmosférickém tlaku nebo i
vyšším tlaku. jednotlivých buňkách
jsou naneseny luminofory tří základních barev. Elektrony kovovém materiálu katody získají dostatečnou energií pro
výstup prostoru výboje doutnavý výboj přechází elektrický oblouk.
4. 4. Podle velikosti napětí obrazového signálu vyzařují barevné
luminofory základní světla, jejichž aditivním mísením vzniká barevný obraz. Pod buňkami
jsou svislém směru umístěny ochranné vrstvě adresové elektrody. Nárazovou ionizací vytvoří směs kladných iontů záporných elektronů plazma. Celková konstrukce obrazovky označení RTSD (Reflective Type three
electrodes Surface Discharge), [10]. Plazma tvoří také konvenční hvězdy,
mlhoviny, ionosféru nebo sluneční vítr [12].17. určena pro střídavé napájení impulsy, které vytvářejí mezi elektrodami
plazmový výboj. všech případech výsledkem rychlejší pohyb částic plynu (atomů molekul),
u kterých současně zvyšuje jejich vnitřní rotační vibrační energie.4. Plazmovým výbojem
v plynu vzniká ultrafialové záření (UltraViolet), které dopadá barevné luminofory
v jednotlivých obrazových buňkách.
Na základní zadní stěně obrazovky jsou pravidelně řádcích sloupcích umístěny
obrazové buňky, každá rozměrem 0,36 1,08 mm.17
nejsou zakresleny), napomáhající vytvoření hodného tvaru povrchového výboje. Při nárazu volného elektronu jednoho elektronů kladného iontu
umístěného nižší
. Pod elektrodami bývají někdy umístěny pomocné elektrody (na obr. 4.
Jednotlivé nabité částice začnou pohybovat směru elektrického pole, každá jiné
elektrodě.
Jednou technologií výroby ploché plazmové obrazovky technologie označovaná
zkratkou AC. Tři buňky barvami vytváří jeden
obrazový bod rozměrem 1,08 1,08 mm. jejich urychlení napětím elektrodách a
následných srážkách ostatními částicemi plynu dojde lavinovitému zvyšování počtu nabitých
částic výbojové trubici. Mezi buňkami jsou oddělovací žebra. Jejich základní princip však zůstává stejný. buňkách bývá
směs vzácných plynů argonu, neonu nebo xenonu. Díky narůstajícím
srážkám mezi těmito částicemi dochází disociaci molekul ionizaci atomů, tedy vzniku
volných nosičů náboje lehkých elektronů těžších iontů.
Plazma nejrozšířenější forma látky, která tvoří pozorované hmoty vesmíru. zapálení výboje dojde díky malému počtu
nabitých částic, které jsou plynu vždy přítomné. Před buňkami vrstva oxidu hořečnatého MgO,
chránící proti výboji dvě vodorovné průhledné elektrody které jsou umístěny vrstvě
dielektrika.
Přivedením impulsního napětí mezi elektrody pod nimi vytvoří povrchový
výboj.
Existuje různých, často velmi odlišných formách. Dalším zvyšováním napětí elektrodách bude lavinová ionizace sílit
a důsledku intenzivního bombardování záporné elektrody (katody) kladnými ionty bude
katoda silně zahřívat. Průřez obrazovými buňkami této obrazovky je
nakreslen obr
