Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Podle velikosti napětí obrazového signálu vyzařují barevné
luminofory základní světla, jejichž aditivním mísením vzniká barevný obraz. určena pro střídavé napájení impulsy, které vytvářejí mezi elektrodami
plazmový výboj. Pod buňkami
jsou svislém směru umístěny ochranné vrstvě adresové elektrody. Nárazovou ionizací vytvoří směs kladných iontů záporných elektronů plazma.17.
Jednotlivé nabité částice začnou pohybovat směru elektrického pole, každá jiné
elektrodě. Přivedením
napětí mezi dvě elektrody vyčerpané skleněné trubici, dojde vhodných podmínek k
doutnavému výboji, tedy vzniku plazmatu. Plazmovým výbojem
v plynu vzniká ultrafialové záření (UltraViolet), které dopadá barevné luminofory
v jednotlivých obrazových buňkách.
Přivedením impulsního napětí mezi elektrody pod nimi vytvoří povrchový
výboj. Díky narůstajícím
srážkám mezi těmito částicemi dochází disociaci molekul ionizaci atomů, tedy vzniku
volných nosičů náboje lehkých elektronů těžších iontů.
4. Tři buňky barvami vytváří jeden
obrazový bod rozměrem 1,08 1,08 mm.
Plazmové zdroje mohou pracovat kontinuálním nebo pulsním režimu. buňkách bývá
směs vzácných plynů argonu, neonu nebo xenonu. jejich urychlení napětím elektrodách a
následných srážkách ostatními částicemi plynu dojde lavinovitému zvyšování počtu nabitých
částic výbojové trubici. Plazma může být například formě blesku,
polární záře, uvnitř zářivek nebo elektrickém oblouku. Nad vrstvou
dielektrika přední sklo. Mezi buňkami jsou oddělovací žebra. všech případech výsledkem rychlejší pohyb částic plynu (atomů molekul),
u kterých současně zvyšuje jejich vnitřní rotační vibrační energie.2 Konstrukce plazmové obrazovky
Již 60. Pod elektrodami bývají někdy umístěny pomocné elektrody (na obr. Před buňkami vrstva oxidu hořečnatého MgO,
chránící proti výboji dvě vodorovné průhledné elektrody které jsou umístěny vrstvě
dielektrika.
Jednou technologií výroby ploché plazmové obrazovky technologie označovaná
zkratkou AC.4. 4. zapálení výboje dojde díky malému počtu
nabitých částic, které jsou plynu vždy přítomné. Dielektrikum, ochranná vrstva MgO elektrody jsou průhledné,
takže světlo vyzářené luminofory může procházet přední skleněnou deskou. 4.17
nejsou zakresleny), napomáhající vytvoření hodného tvaru povrchového výboje. Dalším zvyšováním napětí elektrodách bude lavinová ionizace sílit
a důsledku intenzivního bombardování záporné elektrody (katody) kladnými ionty bude
katoda silně zahřívat. Celková konstrukce obrazovky označení RTSD (Reflective Type three
electrodes Surface Discharge), [10].Televizní obrazovky
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
77
Plazma možné vytvořit plynného prostředí zahříváním, elektrickým polem nebo
elektromagnetickými vlnami, při velmi nízkém tlaku plynu, atmosférickém tlaku nebo i
vyšším tlaku. Jejich základní princip však zůstává stejný. Při nárazu volného elektronu jednoho elektronů kladného iontu
umístěného nižší
. Průřez obrazovými buňkami této obrazovky je
nakreslen obr.
Existuje různých, často velmi odlišných formách. let minulého století jsou vyvíjeny neustále zdokonalovány různé technologie
výroby plazmových obrazovek. Plazma tvoří také konvenční hvězdy,
mlhoviny, ionosféru nebo sluneční vítr [12].
Plazma nejrozšířenější forma látky, která tvoří pozorované hmoty vesmíru. jednotlivých buňkách
jsou naneseny luminofory tří základních barev. Elektrony kovovém materiálu katody získají dostatečnou energií pro
výstup prostoru výboje doutnavý výboj přechází elektrický oblouk.
Na základní zadní stěně obrazovky jsou pravidelně řádcích sloupcích umístěny
obrazové buňky, každá rozměrem 0,36 1,08 mm
