Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
slabě ionizovaném plazmatu koncentrace nabitých částic zanedbatelně
malá porovnání koncentrací neutrálních molekul. Podle stupně ionizace rozlišují slabě ionizované plazma silně
ionizované plazma. při vložení pevné látky do
plazmatu.
Obr. Dalším zahříváním již
vzniká čtvrtému skupenství, kdy naruší atomární vazby velká část atomu rozpadne na
záporné elektrony kladné ionty vzniká ionizovaný plyn.Televizní obrazovky
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
76
velká srovnání tepelnou
energií.16.
Jednou základních vlastností plazmatu tzv.
Poměr počtu ionizovaných částic celkovému počtu částic nazývá stupeň ionizace
plazmatu. 4. Závisí
především teplotě.
Podle teploty rozlišují dva druhy plazmatu vysokoteplotní nízkoteplotní plazma. Při dalším zvyšování teploty
se molekuly rozpadají volné
atomy vodíku kyslíku. plazmatu může být teplota elektronů několik řádů vyšší než teplota kladných iontů
a neutrálních molekul. zářivkách, výbojkách elektrickém
oblouku. Tento jev možné pozorovat např. Poněvadž plazma obsahuje volné elektrické náboje
je elektricky vodivé, ale navenek jeví jako elektricky neutrální. Plazma
nemusí obsahovat jenom nabité částice, mohou zde být neutrální částice, jejichž relativní
zastoupení může ovlivnit vlastnosti celého systému. Díky přítomnosti
volných nabitých částic objemu plazmatu vytváří prostorový náboj elektrostatické pole,
které zpětně silově působí nabité částice. Aby byl ionizovaný plyn považován za
plazmu, musí vykazovat kolektivní chování kvazineutralitu. kvazineutralitou úzce
souvisí pojem Debyeovo stínění. Naproti tomu silně ionizovaném plazmatu
převládá koncentrace nabitých částic. Nastává při přibližné
rovnosti koncentrace kladně nabitých iontů záporně nabitých elektronů oblastech plazmatu,
kde všechny tři lineární rozměry jsou podstatně větší než Debyeova délka. Přestože
se již nejedná páru, stále to
plyn obsahující elektricky
neutrální částice . kvazineutralita. Při
teplotách nad 373 (nad 100°C)
se naruší mezimolekulární
vazby, vzniká plynné skupenství
s volnými molekulami OH2 ,
pára.
Dvě základní nezbytné podmínky (nikoliv postačující) existence plazmatu jsou: a)
přítomnost volně pohybujících nabitých částic, velké množství těchto částic. Vyskytuje hvězdách při experimentech řízenou termonukleární
syntézou. jedním nejdůležitějších parametrů, který určuje chování plazmatu. Ve
vzdálenosti označované jako Debyeova stínící délka již plazma opět kvazineutrální.
Interakce mezi jednotlivými
molekulami atomy slabá srovnání jejich tepelným pohybem. Pevná látka nese náboj, ale ten díky kvazineutralitě plazmatu odstíněn.
Vysokoteplotní plazma střední energii nabitých částic větší než eV100 což odpovídá
řádově K106
. Změna skupenství vody rostoucí teplotou
. Nízkoteplotní plazma vyskytuje např. rozmezí teplot od
273 373 100°C) se
krystalické vazby poruší, stále
však existují relativně velké
molekulární struktury voda se
nachází kapalné fázi
