Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 76 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pevná látka nese náboj, ale ten díky kvazineutralitě plazmatu odstíněn. plazmatu může být teplota elektronů několik řádů vyšší než teplota kladných iontů a neutrálních molekul. kvazineutralita. Změna skupenství vody rostoucí teplotou . kvazineutralitou úzce souvisí pojem Debyeovo stínění. jedním nejdůležitějších parametrů, který určuje chování plazmatu. Interakce mezi jednotlivými molekulami atomy slabá srovnání jejich tepelným pohybem. Ve vzdálenosti označované jako Debyeova stínící délka již plazma opět kvazineutrální. Vyskytuje hvězdách při experimentech řízenou termonukleární syntézou.Televizní obrazovky _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 76 velká srovnání tepelnou energií. Podle stupně ionizace rozlišují slabě ionizované plazma silně ionizované plazma. Tento jev možné pozorovat např. rozmezí teplot od 273 373 100°C) se krystalické vazby poruší, stále však existují relativně velké molekulární struktury voda se nachází kapalné fázi. Poměr počtu ionizovaných částic celkovému počtu částic nazývá stupeň ionizace plazmatu. Obr. Při dalším zvyšování teploty se molekuly rozpadají volné atomy vodíku kyslíku. Dvě základní nezbytné podmínky (nikoliv postačující) existence plazmatu jsou: a) přítomnost volně pohybujících nabitých částic, velké množství těchto částic. zářivkách, výbojkách elektrickém oblouku. Nízkoteplotní plazma vyskytuje např. Dalším zahříváním již vzniká čtvrtému skupenství, kdy naruší atomární vazby velká část atomu rozpadne na záporné elektrony kladné ionty vzniká ionizovaný plyn. Nastává při přibližné rovnosti koncentrace kladně nabitých iontů záporně nabitých elektronů oblastech plazmatu, kde všechny tři lineární rozměry jsou podstatně větší než Debyeova délka. Naproti tomu silně ionizovaném plazmatu převládá koncentrace nabitých částic. 4. Závisí především teplotě. Při teplotách nad 373 (nad 100°C) se naruší mezimolekulární vazby, vzniká plynné skupenství s volnými molekulami OH2 , pára. Poněvadž plazma obsahuje volné elektrické náboje je elektricky vodivé, ale navenek jeví jako elektricky neutrální. Přestože se již nejedná páru, stále to plyn obsahující elektricky neutrální částice . slabě ionizovaném plazmatu koncentrace nabitých částic zanedbatelně malá porovnání koncentrací neutrálních molekul. Vysokoteplotní plazma střední energii nabitých částic větší než eV100 což odpovídá řádově K106 . při vložení pevné látky do plazmatu. Podle teploty rozlišují dva druhy plazmatu vysokoteplotní nízkoteplotní plazma. Aby byl ionizovaný plyn považován za plazmu, musí vykazovat kolektivní chování kvazineutralitu.16. Jednou základních vlastností plazmatu tzv. Díky přítomnosti volných nabitých částic objemu plazmatu vytváří prostorový náboj elektrostatické pole, které zpětně silově působí nabité částice. Plazma nemusí obsahovat jenom nabité částice, mohou zde být neutrální částice, jejichž relativní zastoupení může ovlivnit vlastnosti celého systému