Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 13 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro 26301 ,K 61122 ,K (platí pro pozorování vzdálenosti rovné čtyřnásobku výšky obrazu) 2 100 mcdL max podle (1. Nejmenších hodnot dosahuje při černobílém pozorování.2 Rozlišovací schopnost Rozlišovací schopnost lidského oka, neboli ostrost vidění, minimální pozorovací úhel, pod kterým lze rozlišit dva sousední body různého jasu. Při zvyšování kmitočtu výstupního signálu generátoru bude dioda blikat stále rychleji určitého kmitočtu kritf přestane oko pozorovatele vnímat blikání diody bude vnímat, dioda svítí konstantním jasem. Rozlišovací schopnost pro černobílé pozorování určuje počet snímaných bodů obrazu, počet řádků obrazu maximální kmitočet spektra jasového signálu (pro televizní normy CCIR D/K je MHzf 6max Barevná rozlišovací schopnost určuje maximální kmitočet spektra signálů přenášejících informace barvě obrazu (pro soustavu PAL mají chrominanční signály MHzf 31,max ). LKKfkrit (1. televizních norem CCIR D/K B/G používá tzv. Při větším pozorovacím úhlu blikání výraznější. kritický kmitočet blikání kritf jehož hodnota dána Ferry- Porterovým zákonem maxlog. Vzdálený předmět barevnými detaily (malý pozorovací úhel) vnímá oko pouze černobíle.2. . generátoru signálu obdélníkového průběhu střídou 1:1 připojena elektroluminiscenční dioda LED.).15) kde maxL maximální jas světelného zdroje jsou konstanty závislé okolních podmínkách (tvar náběhu, doba trvání tvar doběhu světelného podnětu, úhel pozorování atd. Moderní velkoplošné obrazovky dosahují velkých jasů podle (1. prokládané řádkování televizní obrazovce zobrazováno 50 půlsnímků sekundu.15) mezní kmitočet blikání Hzfmezni 55 . Je-li pozorovací úhel menší, vnímá oko oba body jako jeden celek. pohledu setrvačnosti zrakového vjemu byl překročen tzv. Tato hodnota dána vzdáleností sousedních čípků sítnici oka. Poněvadž dva půlsnímky téhož snímku nejsou zcela identické (časově jsou posunuté ms20 odolnost vůči blikání nepatrně snížena. Obraz uloží snímkové .3. Popsané vlastnosti lidského oka využívají všechny televizní normy soustavy. Pokud bude výstupní kmitočet signálu nastaven hodnotu Hzf bude dioda opakovaně dobu s50, svítit dobu s50, svítit nebude. Uvedené rozlišovací schopnosti dosahuje oko pouze při dobrém osvětlení pouze okolí žluté skvrny, kde hustota čípků přibližně 25 102 mm/.2. Blikání závisí průběhu jasu zobrazovaném bodě, dosvitu velikosti plochy obrazovky.Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 13 1. 1. Setrvačnosti zrakového vjemu využívá televizní technice.3.3 Setrvačnost zrakového vjemu Tuto vlastnost lidského oka lze ověřit jednoduchým pokusem.15) tím zvyšuje i mezní kmitočet blikání. Barevná rozlišovací schopnost lidského oka, tedy rozpoznání dvou sousedních bodů s různými barvami, menší než pro černobílé pozorování. Pokud pozorovatel předmětu přibližuje (pozorovací úhel zvětšuje) začíná oko postupně rozeznávat barvy detailů. neprokládané (progresivní) řádkování. Navíc závisí barvách, které má pozorovatel rozlišit. Podle schopností pozorovatele, středním jasu pozadí obou bodů jejich kontrastu, dosahuje hodnot rozmezí 0,5 úhlová minuta. těchto TVP blikání obrazu zabraňuje tím, zvýší půlsnímkový kmitočet použije tzv