Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
. Tato hodnota dána vzdáleností
sousedních čípků sítnici oka. neprokládané (progresivní) řádkování. Navíc závisí barvách, které má
pozorovatel rozlišit.2.3.3.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13
1.15)
kde maxL maximální jas světelného zdroje jsou konstanty závislé okolních
podmínkách (tvar náběhu, doba trvání tvar doběhu světelného podnětu, úhel pozorování atd. Vzdálený předmět barevnými detaily (malý pozorovací úhel) vnímá oko
pouze černobíle.
Popsané vlastnosti lidského oka využívají všechny televizní normy soustavy. prokládané řádkování televizní obrazovce zobrazováno
50 půlsnímků sekundu. Blikání závisí průběhu
jasu zobrazovaném bodě, dosvitu velikosti plochy obrazovky. Podle schopností pozorovatele, středním jasu pozadí obou bodů jejich
kontrastu, dosahuje hodnot rozmezí 0,5 úhlová minuta. Poněvadž dva půlsnímky téhož snímku nejsou zcela identické (časově
jsou posunuté ms20 odolnost vůči blikání nepatrně snížena. těchto TVP blikání obrazu zabraňuje tím, zvýší půlsnímkový
kmitočet použije tzv. Obraz uloží snímkové
. Při zvyšování kmitočtu výstupního signálu generátoru bude
dioda blikat stále rychleji určitého kmitočtu kritf přestane oko pozorovatele vnímat blikání
diody bude vnímat, dioda svítí konstantním jasem. Uvedené rozlišovací schopnosti dosahuje oko pouze při dobrém osvětlení pouze okolí
žluté skvrny, kde hustota čípků přibližně 25
102 mm/.
Barevná rozlišovací schopnost lidského oka, tedy rozpoznání dvou sousedních bodů
s různými barvami, menší než pro černobílé pozorování.
Moderní velkoplošné obrazovky dosahují velkých jasů podle (1.15) tím zvyšuje i
mezní kmitočet blikání.2. Pokud pozorovatel předmětu přibližuje (pozorovací úhel zvětšuje)
začíná oko postupně rozeznávat barvy detailů. Pokud bude
výstupní kmitočet signálu nastaven hodnotu Hzf bude dioda opakovaně dobu s50,
svítit dobu s50, svítit nebude.2 Rozlišovací schopnost
Rozlišovací schopnost lidského oka, neboli ostrost vidění, minimální pozorovací úhel,
pod kterým lze rozlišit dva sousední body různého jasu. kritický kmitočet blikání kritf jehož hodnota dána Ferry-
Porterovým zákonem
maxlog.
Pro 26301 ,K 61122 ,K (platí pro pozorování vzdálenosti rovné čtyřnásobku výšky
obrazu) 2
100 mcdL max podle (1. televizních norem
CCIR D/K B/G používá tzv. pohledu setrvačnosti zrakového
vjemu byl překročen tzv.
1.
Rozlišovací schopnost pro černobílé pozorování určuje počet snímaných bodů obrazu, počet
řádků obrazu maximální kmitočet spektra jasového signálu (pro televizní normy CCIR D/K je
MHzf 6max Barevná rozlišovací schopnost určuje maximální kmitočet spektra signálů
přenášejících informace barvě obrazu (pro soustavu PAL mají chrominanční signály
MHzf 31,max ). Při větším pozorovacím
úhlu blikání výraznější. Nejmenších hodnot dosahuje při
černobílém pozorování. LKKfkrit (1.
Setrvačnosti zrakového vjemu využívá televizní technice.15) mezní kmitočet blikání Hzfmezni 55 .3 Setrvačnost zrakového vjemu
Tuto vlastnost lidského oka lze ověřit jednoduchým pokusem. generátoru signálu
obdélníkového průběhu střídou 1:1 připojena elektroluminiscenční dioda LED.). Je-li pozorovací úhel menší, vnímá oko oba body jako jeden
celek
