Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
12
komorovou tekutinou, prostor čočkou vyplněn sklivcem.
. Zde jsou
v kruhu (asi osy) rozloženy buňky citlivé jas barvu, nazývané čípky, kterých je
přibližně miliónů. Dále jsou sítnici mezikruží (od 10° 20° osy) rozloženy buňky
citlivé pouze jas nikoliv barvu, nazývané tyčinky, kterých přibližně 130 miliónů.
Tyčinky jsou asi 200 000 citlivější světlo než čípky umožňují vidění šera (skotopické
viděné), podle křivky PSÚ oka, viz obr.2.3, křivka Navíc reagují změnu světla daleko
rychleji než čípky (mají menší setrvačnost).
1.
Při pozorování okolí však člověk používá obě oči, které mozku vytvářejí dva obrazy
získané dvou úhlů pohledu, což dáno vzdáleností očí. Při nízkých hodnotách, např. Těchto vysokých
hodnot kontrastu dosahuje například změnou podsvícení obrazovky kapalnými krystaly
v závislosti obsahu obrazu. Mozek přenášené informace zpracovává vytváří zrakový vjem.
23
2 103 mcdLad /. Při pozorování
obrazu zatemněné místnosti kontrast vyšší než případě, kde místnost osvětlena.1 Adaptace změnu jasu
Lidské oko schopno rozlišovat jas velkém rozsahu, přibližně hodnot 23
10 mcd /
do 24
10 mcd Výrazně rozdílné hodnoty jasu však oko není schopno rozlišit okamžitě, ale musí
se vždy adaptovat střední geometrickou hodnotu jasu adL kolem níž potom rozlišuje
maximálně černou minL maximálně bílou maxL Poměr maximálního minimálního jasu se
nazývá kontrast
min
max
L
L
K (1. dosahuje hodnoty 10002 (označení také 000:1).
V místě, kde zrakový nerv vystupuje oka, nejsou žádné světlocitlivé buňky. Výrobci
televizních přijímačů (TVP), především obrazovkami, udávají velice často údaj o
dynamickém kontrastu, který může dosahovat hodnot řádově 000:1.14)
Při zvyšování střední hodnoty jasu postupně zvyšuje kontrast. Světelné záření prochází okem a
dopadá zadní část sítnice. 1. Dynamický kontrast může některých scén
působit nepřirozeně, proto televizní přijímače umožňují vypnutí obvodů zajišťujících tuto funkci. Proto toto místo
nazývá slepá skvrna.2 Vlastnosti lidského oka
Přestože lidské oko velice složitý důležitý orgán, své nedostatky, nichž některé
byly využity při formulaci základních principů televizního přenosu.3. žlutá skvrna.3. vyšší střední jas se
oko adaptuje rychleji než nižší střední jas. ose oka sítnici ústřední jamka, tzv.
Kontrast obrazu televizní obrazovce závisí okolním osvětlení.
1.14) také označuje jako statický kontrast.
23
1 103 mcdLad
dosahuje kontrast pouze hodnoty 101 (označení také 10:1), při vyšších
středních hodnotách jasu kontrast postupně zvětšuje, při hodnotě např.
Veličina definovaná vztahem (1. těchto dvou obrazů mozek
vyhodnotí třetí rozměr sledovaného předmětu nebo scény pozorovatel vnímá okolí prostorově. Pokud obraze vyhodnocena černá barva, podsvícení
obrazovky sníží (černá ještě „černější“), při vyhodnocení bílé barvy naopak podsvícení
zvýší oproti běžné hodnotě (bílá ještě „bělejší). čípků tyčinek vedou mozku nervová vlákna,
která tvoří zrakový nerv
