Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
poli, rovná práci, která musí býti
vynaložena, aby pole vzniklo.
Tím jsme jednom tělese vytvořili náboj kladný dru
hém náboj záporný Práce potřebná vytvoření každého
z těchto nábojů zvlášť tedy energie jejich elst. tedy práce, kterou musíme vyko-
nati, abychom neelektrickému tělesu udělili el. Jednu nich ponoříme dielektrika diel.
Energie, nahromaděná elst.Q. zdroj napětí přeteče jed
noho náboj druhé vykoná práce:
A U. Dvě kovové kuličky poloměru mají stejný náboj 10~8 cou-
lombů.
11. polí poloviční
A . Energie elektrostatického pole.
3. podmínky rovnosti
potenciálů V2jest
l ==— •—, dále platí
r r
2- £?i dosadíme-li jest
2 Qdtud
33
r r
2 •10-8 •4
= IQ-8 1,6 •10-8 C
1 5
Q1 •10-8— 1,6 ■10-8 0,4 10~8C. energie, jež kondensátoru nahromaděna, sou
středěna deskách, jež nesou náboj, nýbrž dielektriku.Řešení:
Z náboje vystupuje •10-5 •108 =
sf 5
= 3,76 •105 silových čar.
er r
Po spojení koulí nastane vyrovnání jejich potenciálů, takže kouli vzdu
chu pak náboj kouli dielektriku náboj Q2.
K lepl: Základy elektrotechniky příkladech. Jak velký náboj bude míti každá kuliček, když je
nyní okamžik vodivě spojíme?
Řešení:
Potenciál koule vzduchu (sT— 1)
r
V dielektriku při témže náboji potenciál menší, takže .
Není proto ani el.
Náboj, který nahromadí vodivém tělese nebo konden
sátoru, nezávisí vlastnostech tělesa nebo desek kondensátoru, nýbrž
na prostředí, jež těleso obklopuje, nebo desky kondensátoru odděluje. konstantě druhá
zůstane vzduchu.
Zapojíme-li mezi dvě tělesa el. náboj
