Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
poli, rovná práci, která musí býti
vynaložena, aby pole vzniklo. polí poloviční
A .
11. Jak velký náboj bude míti každá kuliček, když je
nyní okamžik vodivě spojíme?
Řešení:
Potenciál koule vzduchu (sT— 1)
r
V dielektriku při témže náboji potenciál menší, takže .
Není proto ani el.
er r
Po spojení koulí nastane vyrovnání jejich potenciálů, takže kouli vzdu
chu pak náboj kouli dielektriku náboj Q2. energie, jež kondensátoru nahromaděna, sou
středěna deskách, jež nesou náboj, nýbrž dielektriku.
K lepl: Základy elektrotechniky příkladech. podmínky rovnosti
potenciálů V2jest
l ==— •—, dále platí
r r
2- £?i dosadíme-li jest
2 Qdtud
33
r r
2 •10-8 •4
= IQ-8 1,6 •10-8 C
1 5
Q1 •10-8— 1,6 ■10-8 0,4 10~8C.
3.
Energie, nahromaděná elst.
Tím jsme jednom tělese vytvořili náboj kladný dru
hém náboj záporný Práce potřebná vytvoření každého
z těchto nábojů zvlášť tedy energie jejich elst.Q. náboj. Dvě kovové kuličky poloměru mají stejný náboj 10~8 cou-
lombů.
Náboj, který nahromadí vodivém tělese nebo konden
sátoru, nezávisí vlastnostech tělesa nebo desek kondensátoru, nýbrž
na prostředí, jež těleso obklopuje, nebo desky kondensátoru odděluje. tedy práce, kterou musíme vyko-
nati, abychom neelektrickému tělesu udělili el. zdroj napětí přeteče jed
noho náboj druhé vykoná práce:
A U. Energie elektrostatického pole. Jednu nich ponoříme dielektrika diel.
Zapojíme-li mezi dvě tělesa el. konstantě druhá
zůstane vzduchu.Řešení:
Z náboje vystupuje •10-5 •108 =
sf 5
= 3,76 •105 silových čar
