Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
pole
A je
1 p
A -
2 C
Abychom tvarem vzorce znázorni::, sičlem energie elst.
Ed DS
Energie nahromaděná cm3 dielektrika jest
. Jak velká energie nahromaděná kondensátoru kapacitě piF,
když napětí jeho svorkách 1000 Jak tato energie změní před-»
pokladu, tloušťka dielektrika nabitém stavu dvakrát zvětšila,
b) dvakrát zmenšila?
.
Z
1 O2
Rovnice —QU platí přímo pro jednotky
¿i u
absolutní elst. pole
je dielektrikum, zavedeme sem veličiny E
objem
34
1 D
■ ------ ----- ergu. Chceme-li
dosazovat jednotkách praktických chceme-li aby vychá
zelo joulech/km3, musíme pravou stranu rovnice vynásobit kon
stantou
* 10*. Jak velká energie nahromadí kondensátoru kapacitě (xF
po připojení napětí 250 voltů?
Píešení:
A •U* •to-6 •2502 0,5 joulů.Dosadíme-li CL'.
E D
Rovnice platí přímo jen pro jednotky absolutní.
2. -r- iíJ rrsr výrazu pro energii
elst.
P :
1. ,
A ———ergu/cm3. jednotky praktické (C, F)