Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Příklady:
1.
v 0,01
10. konstantě 5?
.
9,81
2.32
2. poli působí náboj Q2, je
F -Q, ■Q„ takže
8 /
Coulombův zákon libovolném dielektriku tvar
r.
Zasuneme-Ii mezi desky kondensátoru, kterém při napětí V
el.
Podle toho závisí prostředí počet silových čar, které vystupují
■. pole mezi
deskami, takže
E •(Smí
£ r
Síla, která elst. i-Q dynu. Jak velkou kapacitu kondensátor složený desek, jež překrývají
v ploše cm2, když dielektrikum tvoří slída 0,1 silná? (er 6)
flešení:
C •er 8590 cm. pole síla, kterou sebe působí dva náboje, závisí
na prostředí, které odděluje. Jak velkou silou působí sebe dvě kuličky ponořené oleje diel. Intensita elektrostatického pole Coulombův zákon
pro libovolné dielektrikum.
Při napětí menším, menší intensita elst. kon*
stantě 2,4, když obou náboj •10-» jsou vzdáleny em?
flešení:
F 1013 QlQi 10i3 0,96 =
er 2,4 50a
0,96
= 0,098 g.z náboje prostředí dielektrické konstantě jich kreslíme
£krát méně.
Intensita elst. náboj dielektrikum dielektrické konstantě er, zvětší £rkrát
jeho kapacita, při nezměněném náboji Qmá podle vztahu U
za následek, e^krát zmenší napětí mezi deskami. Kolik silových čar vystupuje náboje •IQ- coulombů prostředí
o diel
