Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboj dielektrikum dielektrické konstantě er, zvětší £rkrát
jeho kapacita, při nezměněném náboji Qmá podle vztahu U
za následek, e^krát zmenší napětí mezi deskami. Jak velkou kapacitu kondensátor složený desek, jež překrývají
v ploše cm2, když dielektrikum tvoří slída 0,1 silná? (er 6)
flešení:
C •er 8590 cm.
Při napětí menším, menší intensita elst. kon*
stantě 2,4, když obou náboj •10-» jsou vzdáleny em?
flešení:
F 1013 QlQi 10i3 0,96 =
er 2,4 50a
0,96
= 0,098 g. poli působí náboj Q2, je
F -Q, ■Q„ takže
8 /
Coulombův zákon libovolném dielektriku tvar
r.32
2. Jak velkou silou působí sebe dvě kuličky ponořené oleje diel. i-Q dynu. konstantě 5?
.
v 0,01
10.
Příklady:
1.
Podle toho závisí prostředí počet silových čar, které vystupují
■.
Intensita elst. pole síla, kterou sebe působí dva náboje, závisí
na prostředí, které odděluje.
9,81
2. Intensita elektrostatického pole Coulombův zákon
pro libovolné dielektrikum. pole mezi
deskami, takže
E •(Smí
£ r
Síla, která elst. Kolik silových čar vystupuje náboje •IQ- coulombů prostředí
o diel.z náboje prostředí dielektrické konstantě jich kreslíme
£krát méně.
Zasuneme-Ii mezi desky kondensátoru, kterém při napětí V
el
