Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
rozhraní vrstev budou při
průchodu elektrického proudu kladné díry rekombinovat elektrony.
Vlastností kapalných krystalů průchodnost světelného paprsku krys
talem, jehož molekuly jsou pravidelně uspořádány, neprůchodnost světla
tímtéž krystalem, jestliže jeho struktura narušena. 60b. vrstvě budou tedy náboj přenášet díry
a vrstvě budou náboj přenášet elektrony. díry vrstvě elektrony
ve vrstvě Přiložíme-li tento krystal napětí podle obr. Krystal, jehož struktura neni narušena,
je průsvitný jeví jako avá ploška. Narušená struktura
totiž světlo nepropouští, ale rozptyluje odráží.
Při jednom způsobů využití této vlastnosti přiloží vrstvička kapal
ného krystalu tmavou podložku. kapalných látkách vzájemná poloha stavebních
částic nahodilá neustále mění. právě tento
tvar dává vznik silám, které udržuji vzájemnou polohu molekul pravidel
ném uspořádání kapalné fázi.
Připojm nyní přechod zdroj napětí opačnou polaritou, tj. přiložením elektrického pole vrstvě krystalu. Narušíme-li strukturu krystalu,
světlo odrazí povrch krystalu zbělí. 60). obou vrstvách
uvažujm nejprve jen majoritní nosiče, tj.
2. Kladné díry vrstvy přilnou záporné elektrodě, záporné
elektrony vrstvy kladné elektrodě rozhraní obou polovodičo
93
. Krystal takto uspořádaný
mi vrstvami bude elektricky vodivý. Strukturu krystalu můžeme naru
šit např. Kapalné krystaly jsou také kapalné
látky, ale jejich molekuly mají podlouhlý, tyčinkovitý tvar. a
I Mějme destičku krystalu křemíku nebo germania, jejíž jedna část má
vodivost typu druhá část vodivost typu (obr. ly
Stavební částice látek mají pevných krystalech pravidelné uspořádání
v řířce-krystalu. Používají například pro
výrobu chladicích článků, fotorezistorů termistorů. Nejpoužívanější
z nich jsou arzenid india, arzcnid galia antimonid galia.
a skupiny Mendělejevovy soustavy prvků.6.2.3.
podle obr. 60a, budou
kladné díry vrstvě odpuzovány kladné elektrody směrem roz
hraní obou polovodičových vrstev záporné elektrony vrstvy budou
vytlačovány také rozhraní.
2.poslední době připravuji polovodivé materiály sloučenin III.6
