Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
oxidů mědi (CuO u20 )
a mědi. Vyjmenujte hlavní části obrazovky.zaznam enává časový průběh měřeného (například sinusového) signálu
(obr.6.6.
Nejstarší polovodičovou součástkou selenový kuproxidový usměr
ňovač. Používají dosud výrobě polykrystalických
usm ěrňovačů malých výkonů. Popište funkci vychylovacího zařízení obrazovek pro osciloskop. Potom rychlém sledu následovaly další polovodi
čové součástky: diody, různé další typy tranzistorů, tyristorů, triaky, foto
elektrické články chladicí články. ly
Prvními polovodiči používanými při výrobě polovodičových součástek
byly selen kuproxid. Základnim kamenem oboru
polovodičové techniky byl ale objev hrotového tranzistoru plošného
tranzistoru 1948).
2. úseku obr. jejich výrobou začalo 1928. skupiny Mendělejevovy
soustavy prvků) zvládnutí přípravy monokrystalů germ ania křemíku. y
1.
Většina dnes vyráběných polovodičových součástek připravena desti
ček získaných rozřezáním monokrystalů. IČO SOUČÁSTKY
Jsou součástky, jejichž základní funkční částí polykrystalická (shluk
krystalů) nebo monokrystatická (celý objem tvořen jedním krystalem)
destička polovodiče.5.
3.
2. Vlastní systém součástky opatřen elektrodam kte
rými součástka zapojena elektrického obvodu. čemu slouží obrazovky?
2. 59b paprsek vychylován jedné strany
stínítka druhé, úseku paprsek vrací výchozí polohy, aby děj
mohl neustále opakovat.
2.9. Využívá nich usm ěrňovacího jevu, který
vzniká styku selenové vrstvy olova, popř. 59c).1. kterých obrazovek používá magnetické vychylování elektronového
paprsku kterých obrazovek používá elektrostatické vychylování?
4.
Zvrat výrobě polovodičových součástek nastal zvládnutí techno
logie rafinace germ ania křemíku (oba IV.
92
