Základy elektrotechniky II.

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Ladislav Voženílek, František Lstibůrek

Strana 66 z 456

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Polovodič těchto vlastnosti nazýváme vlastni polovodič jeho vodivost "ňazýváme vlastní vodivost. volněný elektron určitou dobu, tzv. stalo řížk krystalu k řem íku pětim přím ěsí tim křem íku trim přím ěsí india Jeho čtyři valenční elektrony jsou vázány elektronovým dvojicemi, pátý elektron atom ovém jád vázán slabě může být úplně uvolněn m nohem menší energií, než jaká odpovídala přechodu valenčního pásm vodivostního pásm Polovodič elektronovou vodivostí nazý­ vám polovodič typu Příměs skupiny endělejevovy tabulky prvků 68 .tím vznikne díra jeho místě, přeskoči jiný elektron, tak vlast­ ně pohybuje mřížce jak elektron, tak díra (obr. re- kom binuje. t U polovodiče znám ještě jeden druh elektrické vodivosti nevlastni vodivost. 36). Její podstata spočívá přidání určitých příměsí čistém polo­ vodiči. O 36. Díry se vlivem elektrického pole také účastní vedení elektrického proudu, ovšem vzhledem svému kladném náboji jejich tok opačný smysl než tok elektronů.2. 35e). clohu života, pohy­ buje volně krystalové mřížce potom přeskočí některé díry, (j. rystalová řížka krystalu 37.2. 2. hodnou volbou příměsi lze připravil polovodič vodivostí pře­ vážně elektronovou nebo polovodič vodivostí převážně děrovou. ná­ zorném výkladu opět poslouží plošná řížka křem íku vyznačeným atom příměsi, představovaným pětim ocným atom antim onu (obr. Protože výskyt díry v atom projevuje převahou kladného náboje jád nad náboji zbylých elektronů, lže obrazné přisoudit díře kladný náboj její pohyb mřížce označit pohyb kladně nabitého nosiče elektrického proudu