Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
30).
Jsou elektronvolty (eV). Představujeme takové vzdá
lenosti uvnitř kovu, jaké elektron vzdálen povrchu
r 2/, (m)
Tom uto kladném náboji říkáme zrcadlový náboj (obr.
Síla všech místech elektrického pole stejně velká. J
Výstupní práce různých kovů různá, pohybuje mezi 5eV. Rozeznáváme emisi
tepelnou, světelnou, vlastní sekundární.
58
.
Emise elektronů
Výstupu elektronů povrchu kovů říkám emise. zahřátím), může jeho kinetická energie natolik zvětšit,
že schopen povrchu kovu uvolnit.
Ve vakuu bude podle oulom bova zákona platit
F (2)
4t££o r
Zpět povrchu elektron přitahován kladným nábojem kovu, který
je stejně velký, jako náboj elektronu. Předáme-li potřebnou energii
zvnějšku (např.
Elektrické pole povrchu kovu homogenní platí něm vztahy
F (l)
FI (N, V)
kde síla, která působí elektron elektrickém poli potenciálové
bariéry,
qU práce, kterou elektron vynaloží překonání elektrického po
le (J),
náboj elektronu,
E intenzita elektrického pole potenciálové bariéry '),
U napětí potenciálové bariéry,
1 šířka potenciálové bariéry.Výstupní práce často udává jiných jednotkách než joulech (J). Jakmile ale
elektron překoná síly elektrického pole proletí jím bude sice nadále
k povrchu kovu přitahován, ale přitažlivá síla bude rychle zmenšovat. Jeden elektronvolt energie, která vynaloží
nebo uvolní při pohybu elektronu potenciálovém rozdílu V
1eV 1,6.
Při pokojové teplote nemá žádný elektron takovou kinetickou energií,
aby mohl vystoupit povrchu kovu
