Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Byla jen atrakce tři vozíky, každý pro
šest osob, trať měřila 300 rychlost dosahovala _1. Používal
při nich vozík napájený galvanických článků elektrom otor stálými
magnety.
Řídit rychlost asynchronních otorů pom ěrně obtížné. apájeni bylo jedno
fázové proudové soustavy 15kV, Hz.
První lokom otivu výkonem 2,2 postavil Siemens pro Živnosten
skou výstavu Berlíně 1879.
Výkony stejnosměrných otorů byly malé dalším rozvoji nestačily. Pro dosa
žení kom utace použil snížený kmitočet 2:3 Hz.
Potom podařilo vyrobit stejnosm ěrný otor velké výkony na
napětí 1500 Následoval nový rozvoj stejnosm ěrné trakce, který byl
navíc podpořen vynálezem rtuťového usm ěrňovače; jeho použitím mě
nírnách proudu podstatně zvětšila účinnost přeměny střídavého elek
trického proudu stejnosměrný.Elektrická trakce
První pokusy elektrickým pohonem vozidel konaly létech 1830
až 1838. Tento systém udržel dodnes, když
400
. 1909
byla elektrifikována Tatranská dráha (1650 V).
V 1891, příležitosti jubilejní výstavy Praze, postavil Křižík
tramvaj Letně (150 1903 elektrifikoval trať ábor Bechyně
(1400 třívodičový rozvod dvoupólovým vedením kolejnicí). Proto se
začal používat kom utátorový motor, jednofázový, sériový.
Technicky lépe byl propracován asynchronní motor, proto objevily
první pokusy nim. Takovým způsobem byla elektri
fikována část elektrických hlavních drah Švýcarsku, Bavorsku ve
Švédsku.
Proud nejprve přiváděl vlastních elektráren, později motorgene-
rátorem nebo konvertorem přeměňoval střídavý proud stejnosměrný. Zabýval jimi Petrohradě matematik Jacobi.
V 1884 realizoval Edison Richmondu ěstskou dráhu napě
tím 600 1888 byly zřízeny zvýšené podzemní dráhy New Yorku,
Londýně, Paříži Berlíně. Proud přiváděl pomocí třetí kolejnice. Výkon
trakčních otorů postupně zvětšoval, především vynálezu kom u
tačních pólů
