Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
\JyZ0V
Pro výrobu 172 kcal tepla budeme tedy potřebovat 4,19 172 720 kWs. ohřátí vody potřebujeme kcal tepla.
Kdybychom měli dispozici výkon 720 kW, vařila voda již za
1 vteřinu. Praktickým po
kusem bychom však zjistili, začne vařit později. prostřednictvím okolí, např. místnost
oelou plochou podlahy nebo stropu, stačí pro stejný účinek teplota stropu
např. Proč Neuvažovali
jsme ztráty Vyrobené teplo nedostane všechno ohřívané !
3* 35
. jakou dobu přivedeme vodu varu?
Za normálního tlaku voda vaří při 100 °C. Proberme tyto příklady:
P 15
Na elektrický vařič výkonu 600 postavíme kovovou nádobu 1
vody teplé 14°C. Vytápíme-li např.
Teplo šíří předmětu vyšší teplotou předmět teplotou nižší
celkem třemi možnými způsoby:
v jestliže oba předměty přímo dotýkají,
p (kondukcí) tj. kcal odpovídá kWs 4,19 kWs.
720
Proto doba potřebná dosažení varu bude ——- Vteřiny
0,6
1200
převedeme minuty tím, jejich počet dělíme 60; minut. ohřátí 1
vody bychom potřebovali kcal. °C, kdežto teplota malého parního radiátoru ústředního topení by
musela být nejméně 200 °C, teplota vodního radiátoru, který vždy
větší povrch, asi °C.tento rozdíl teplot, čili čím větší tepelný spád, tím více tím rychleji
se předává teplo. malých kamínek ohřát velkou míst
nost, musí být teplota kamínek poměrně značně vyšší než průměrná tep
lota místnosti. však máme vařič výkonu 600 0,6 kW.
Voda tedy měla začít vařit přesně minut. Vytápíme-li však touž místnost tělesem větší plochou,
může být teplota tohoto topidla podstatně nižší. ohřátí dvou litrů vody °G
budeme potřebovat 172 kcal. Chceme-li např. Musíme proto ohřát
0 °C.
Vraťme však znovu vzájemným vztahům mezi energií elektrickou
a tepelnou. Proto snažíme dát
každému topidlu největší objem povrch. přímým dopadem tepelných neviditel
ných paprsků horkého předmětu předmět studený; tepelné záření
můžeme poznat sami vlastním těle tepelným účinkem slunečních
paprsků zimě horách, kde vzduch studený okolí třebas pod
sněhem. prostřed
nictvím vzduchu, který stykem horkým tělesem ohřívá při svém
proudění předává získané teplo ostatním předmětům okolí,
s tj
