Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 35 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kdybychom měli dispozici výkon 720 kW, vařila voda již za 1 vteřinu. ohřátí dvou litrů vody °G budeme potřebovat 172 kcal. však máme vařič výkonu 600 0,6 kW. 720 Proto doba potřebná dosažení varu bude ——- Vteřiny 0,6 1200 převedeme minuty tím, jejich počet dělíme 60; minut. \JyZ0V Pro výrobu 172 kcal tepla budeme tedy potřebovat 4,19 172 720 kWs. Chceme-li např. prostřed­ nictvím vzduchu, který stykem horkým tělesem ohřívá při svém proudění předává získané teplo ostatním předmětům okolí, s tj. přímým dopadem tepelných neviditel­ ných paprsků horkého předmětu předmět studený; tepelné záření můžeme poznat sami vlastním těle tepelným účinkem slunečních paprsků zimě horách, kde vzduch studený okolí třebas pod sněhem. ohřátí vody potřebujeme kcal tepla.tento rozdíl teplot, čili čím větší tepelný spád, tím více tím rychleji se předává teplo. Teplo šíří předmětu vyšší teplotou předmět teplotou nižší celkem třemi možnými způsoby: v jestliže oba předměty přímo dotýkají, p (kondukcí) tj. ohřátí 1 vody bychom potřebovali kcal. místnost oelou plochou podlahy nebo stropu, stačí pro stejný účinek teplota stropu např. jakou dobu přivedeme vodu varu? Za normálního tlaku voda vaří při 100 °C. Vytápíme-li však touž místnost tělesem větší plochou, může být teplota tohoto topidla podstatně nižší. Proto snažíme dát každému topidlu největší objem povrch. Voda tedy měla začít vařit přesně minut. Musíme proto ohřát 0 °C. Vraťme však znovu vzájemným vztahům mezi energií elektrickou a tepelnou. malých kamínek ohřát velkou míst­ nost, musí být teplota kamínek poměrně značně vyšší než průměrná tep­ lota místnosti. kcal odpovídá kWs 4,19 kWs. Proberme tyto příklady: P 15 Na elektrický vařič výkonu 600 postavíme kovovou nádobu 1 vody teplé 14°C. Proč Neuvažovali jsme ztráty Vyrobené teplo nedostane všechno ohřívané ! 3* 35 . °C, kdežto teplota malého parního radiátoru ústředního topení by musela být nejméně 200 °C, teplota vodního radiátoru, který vždy větší povrch, asi °C. Praktickým po­ kusem bychom však zjistili, začne vařit později. Vytápíme-li např. prostřednictvím okolí, např