Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
Jednotkou tepelné práce neboli tepla určité množství tepla zvané
kalorie (cal). Dodané teplo jednak
opět uniká ohřívaného přemětu jeho bezprostředního okolí, jednak se
v ohřívaném předmětu hromadí. Teplota tedy jakási hladina tepla. Hromaděním tepla stoupá teplota ohří
vaného předmětu asi tak, jako stoupá hladina vody nádobě, níž na
léváme vodu. příkladě jeřábu
, o,so
Někdy vyjadřujeme účinnost raději procentech tím, zlomek náso
bíme takže dostaneme účinnost . množství tepla, které musíme dodat kg
vody, aby ohřál °C.
Přeměna elektrické práce teplo
Mezi elektrickou tepelnou energií také značná obdoba. Praktickou jednotkou opět jednotka lOOOkrát větší, zvaná
kilokalorie značená kcal. Práce elektrického proudu může přímo měnit
v teplo. Teplo energie, kterou mu
síme přivádět nějakému tělesu, chceme-li ohřát. tepelném
spádu. Srovnáme-li teplotu
a teplo veličinami obdobnými elektrotechnice, pak teplo stejný
pojem jako elektrická práce teplota zase odpovídá elektrickému napětí. Teplo může pře
cházet předmětu vyšší teplotou předmět teplotou nižší, čím větší
34
.Protože užitečný výkon vždy menší než příkon stroje, účinnost rj
vždy menší než jedna.
1 kWs 0,239 kcal kWh 859 kcal
Abychom tato převodová čísla lépe zapamatovali, zaokrouhlujeme je
takto:
1 kWs 0,24 kcal kWh 860 kcal (13)
Protože vzájemný vztah mezi elektrickou prací teplem, mezi elek
trickou prací prací mechanickou, musí být přímý vztah mezi mechanic
kou prací teplem
1 kgm 2,35 cal 9,8 Ws
Nesmíme však zaměňovat teplo teplotou. Teplotu
měříme rozdíl tepla, které měříme kcal. Musí zde proto být určitá závislost. teplo proudí
určitým vodičem jeho proud závisí tepelné vodivosti materiálu, na
jeho průřezu rozdílu teplot začátku konci, tj.
Proto mluvíme tepelném potenciálu, tepelném spádu apod. Např
