Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 222 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je pochopitelné, tím byly oba stroje dosti komplikované. kompenzace statickými kondenzátory. Přitom prudce vzroste proud motoru a motor musí rychle odpojit. Teprve je-li příliš pře­ tížen, neudrží magnetická vazba mezi oběma poli rotor synchronních otáčkách ten rychle zastaví. Mají však své výhody, např. Synchronní motory mají tedy poměrně složité spouštění jejich hlavní nevýhoda proti asynchronním motorům, nichž zmíníme příští kapitole. Nevýhodou synchronního motoru je, musí být nejprve nějakým poho­ nem roztočen synchronní otáčky, protože sám nerozběhl. Při synchronních otáčkách se závity nakrátko otáčejí souhlasně magnetickým polem, není zde pohyb vodičů proti poli neindukuje nich již žádný proud. Největší výhodou synchron­ ních strojů však je, při plném vybuzení magnetů pracují účiníkem 1 a při určitém přebuzení mohou dělat užitečnou práci ještě zlepšovat účiník celého zařízení, takže může odpadnout např. Je-li motor klidu, indukuje tomto vinutí značný proud, který vytvoří magnetické fázově pootočené pole, které roztočí motor při odbuzených magnetech blíz­ kosti synchronních otáček. Magnetická pole jednotlivých cívek skládají výsledného pole, jehož tok velikosti konstantní, které otáčí 50krát jednu vteřinu, tj. to, udržují přesně konstantní otáčky. Iudukčni (asynchronní) motory Stejnosměrné motory synchronní motory vyznačovaly hlavně tím, že jednu část stroje (stator nebo rotor) tvořily elektromagnety buzené z cizího zdroje, proto tato část stroje vytvářela vlastní magnetický tok, vlastní neboli magnetické pole, které svými silovými účinky vázalo s magnetickým polem druhé části stroje. To, platí pro zvolené okamžiky platí pro každý okamžik. Představte si 223 . 160a.) Pak lze zapnout stejnosměrný budicí proud rotoru ten „vklouzne“ do synchronních otáček (do synchronismu). Používá jich hlavně pro velké výkony. tato nevýhoda však nyní odstraňuje tím, plechů motorových magnetů se mezi póly vkládá zvláštní vinutí spojené nakrátko. Vidíme obr. Synchronní otáčky udrží motor přesně při značném zatížení.f a pootočeny prostorově skládají magnetická pole obou cívek geometricky výsledného směru. Magnetické pole vytvořené párem magnetů rotoru unášeno tímto rotujícím magnetickým polem statoru rotor nucen otáčet přesně synchronními otáčkami podle kmitočtu napájecí trojfázové sítě. dalších obrázků b, zřejmé, výsledné složené pole mění svou polohu, otáčí. 3000krát jednu minutu. (Podobně jako asynchronního motoru; viz dále