Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 217 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obdobně jako dynam rozeznáváme podle způsobu zapojení budicího vinutí stejnosměrné motory derivační, sériové kompaundní dvojím vinutím). jen odpor drátu, něhož navinuta. Proud kotvy pak dán rozdílem obou napětí, menší než při stojící kotvě, takže můžeme spouštěcí odpor zmenšit (částečně vyřadit). 151). Tím omezíme proud tekoucí stojící kotvou přípustnou hodnotu. Při plných otáčkách motoru napětí indukované kotvě již tak velké, že rozdíl obou napětí velmi malý spouštěcí odpor můžeme zcela vyřadit, a přece kotvy motoru neteče zdroje větší proud, než jaký odpovídá zatížení tím okamžitému výkonu motoru. Zmenšíme-li tedy budicí . Proto jeho vlastnosti jsou kombinací vlastností obou typů. Indukované napětí úměrné počtu závitů kotvy, rychlosti otáčeni kotvy velikosti magnetického toku, tj. Stejno­ směrný derivační motor snaží udržet své jmenovité otáčky bez ohledu na zatížení hřídele, přehřátí zničení. Nezapomínejme, jde o stejnosměrný motor tedy protéká kotvou motoru stejnosměrný proud. Aby tak nestalo, smíme většího stroje zapnout stojící kotvu jen přes spouštěcí odpor, tzv. Otáčky regulujeme proměnlivým odporem v budicím obvodě (viz obr. jejich charakteristiky zůstávají podobné jako dynam. Kompaundovaný motor dvě vinutí magnetů, sériové paralelní. Tento činný odpor ovšem velmi malý, takže proud byl velký vinutí kotvy by se rychle spálilo. Kotva motoru tvoří svým vinutím železem indukční cívku, my přece již víme lekce indukční cívka uplatní při stejnosměrném proudu jen činný odpor, tj. též budicímu proudu. Čím budicí proud větší, tím jsou otáčky nižší naopak, odbuzováním stroje otáčky vzrůstají. Toto indukované na­ pětí opačnou polaritu než napětí zdroje, němuž kotva připojena. Jakmile začne vinutím kotvy protékat proud, začne kotva otáčet, neboť vodiče kotvy leží magnetickém poli statoru. Sériový motor, jehož magnetizační statorové vinutí napájeno pracovním proudem protéka­ jícím rotorem, přizpůsobuje své otáčky zatížení. Aby při změně otáček udržela správná hodnota indukovaného napětí, musí být konstantní součin rych­ losti otáčení (počtu otáček) budicího proudu. Tuto zdánlivou nesrovnalost vysvětlíme snadno. Při velkém zatížení se otáčky snižují, při malém zatížení zvyšují. spouštěč. Počet zá­ vitů kotvy nemění (je konstantní). Z lekce však víme, vodiči, který určitou rychlostí protíná silové čáry magnetického pole statoru, indukuje napětí. Při úplném odlehčení se rotor rozběhl tak vysoké otáčky, motor hlavně komutátor zničil účinkem odstředivých sil. Měníme tím magnetický tok statoru, protože měníme budicí nebo magnetizační proud. Derivačních motorů používáme všude tam, kde záleží udržení stálých otáček při kolísavém zatížení