Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
Práškový přístroj není rovněž vhodný, protože prášek připeěe na
funkčních částech elektrického zařízení může vážně znehodnotit. svítiplyn,
propan, butan, sírouhlík apod. Elektrický proud
se mění teplo podle známého vzorce ĚP. výbuch prudké okysličování, které může
proběhnout jen při dosažení určité teploty při určitém množství kyslíku.nejen zabrání dalšímu přístupu vzduchu, ale kromě toho hořící látku
ochladí. Proto musí být elektrické zařízení zvlášť pečlivě chráněno, jak se
budeme učit později. Probíhá-li velmi
rychle, takže vzniká tlaková vlna velmi ničivými účinky, nemluvíme již
o hoření, nýbrž výbuchu.
K hašení požáru elektrického zařízení proto nejvhodnější sněhový
přístroj náplní C02.
Jak může elektrické zařízení zavinit požár ?
Jedině tím, dodá hořlavé látce teplotu potřebnou jejímu zapálení
nebo výbušné směsi teplotu potřebnou jejímu vznícení.
Kromě toho ucpe všechny chladicí průduchy elektrických strojů.
Místnost, které pracuje hořlavinami, jejichž plyny nebo páry
mohou vzduchem vytvořit výbušnou směs, tzv. Jakmile některém místě
139
., nebo páry hořlavých kapalin jako benzín,
benzol, líh, éter, aceton apod. Nikdy
ne uzavřených místnostech, protože při hašení tetrachlorem vyvíjejí
smrtelně jedovaté plyny. Elektrické zařízení může takovém prostoru velmi snadno způ
sobit výbuch tím požár. prostor nebezpečím
výbuchu.
Je-li hořícím objektu elektrické zařízení pod napětím, nesmíme hasit
vodou ani pěnovým přístrojem, protože bychom znehodnotili izolaci
elektrického zařízení způsobili další zdroje požáru zkraty nebo přeskoky
elektrických oblouků.
Tetrachlorových přístrojů můžeme použít hašení elektrického zařízení
pod napětím, ale jen volných nebo dobře větraných prostorách. Je-li naopak kyslíku
příliš mnoho, pak přebytečné množství vzduchu nestačí ohřát teplotu
nutnou výbuchu. Nebezpečí tím větší, výbušná směs proniká
všude zapálí drobnou jiskrou, která jinde nestačila vyvolání
požáru. Mluvíme proto dolní horní mezi
výbušnosti, která každé látky jiná.
Hoření probíhá různých podmínek různou rychlostí.
Aby mohl nastat výbuch, musí být tyto plyny nebo páry smíšeny urči
tém poměru vzduchem. Jen určitém omezeném poměru směsi mohou se
vzduchem vytvořit výbušnou směs.
Je-li výbušné směsi kyslíku jen málo, nemůže dojít výbuchu, protože
kyslík nestačí prudkému lavinovitému okysličení.
Výbuch mohou způsobit některé hořlavé plyny, jako např
