Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
takovém případě mluvíme prostředí
s nebezpečím ohně tomto prostředí musíme elektrickému zařízení vě
novat zvětšenou péči udělat opatření, aby nemohlo zavinit požár. prudké okysličování hořící látky. papír, textil, dřevo, olej atd. když velmi pravděpodobné,
že všechny požáry, přičítané špatnému stavu elektrického zařízení, byly
tímto zařízením skutečně způsobeny, přece jen nebezpečí požáru elek
trického zařízení značné. normálních okolností bere
hořící látka kyslík vzduchu. Při přehřátí těchto látek zápalnou teplotu může tedy elektrické
zařízení shořet zničit se.
Je-li však elektrické zařízení uloženo jiném hořlavějším podkladě
nebo místnosti hořlavým prachem, může způsobit požár ještě daleko
dříve, než samo jinak shořelo. Stejně zamezíme hoření, jestliže hořící látku
ochladíme pod určitou teplotu.STÁ
Elektrické zařízení nebezpečí požáru
Podle statistik Státní inspekce požární ochrany elektrické zařízení na
čelném místě jako příčina vzniku požáru. Jsou
to např. Látky, které
mají nízkou zápalnou teplotu, nazýváme látkami snadno zápalnými. Právě tyto látky jsou nebezpečné
pro vznik ohně pro rozšíření požáru. Proto snadno zápalné látky jsou ještě
daleko nebezpečnější stavu jemných třísek, pilin nebo prachu, protože
v tomto stavu vzduch mnohem lepší styk hořící látkou povrch hořící
látky podstatně větší.
I samo elektrické zařízení obsahuje hořlavé látky, jako pryž, textil,
olej apod.
Aby vznikl požár, musí nejprve vzniknout oheň, tj. musí nejprve
nějaká látka zapálit hořet plamenem. těchto poznatcích založena technika
hašení požáru. Hoření probíhá tím rychleji, čím
více kyslíku hořící látka dispozici.
Hoření chemický proces. tom
jsou založeny hasicí přístroje pěnové, práškové nebo plynné (tetrachlor).
Hoření může vzniknout jen určité teploty, která každé látky jiná
a kterou nazýváme teplota zápalná nebo teplota vznětu. Hořící předměty bud ochladíme, což děláme nejčastěji
vodou, nebo zamezíme hořícím předmětům přístup vzduchu. Vezmeme-li tedy hořícímu předmětu vzduch tím kyslík,
nemůže hoření dále probíhat.
Řekli jsme, hoření prudké okysličování (oxydace), které probíhá
při určité teplotě.
Nejlepším hasicím přístrojem přístroj sněhový, něhož pod tlakem
vháníme ohně kysličník uhličitý C02, jenž sráží suchý sníh, který
138
