Využití základnových a náhodných zemničů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace přináší praktický návod pro využívání základových a náhodných zemničů. Obsahuje podrobné kontrolní výpočty, grafy, tabulky a příklady provedení. Důraz je kladen zejména na ekonomické dimenzování uzemnění při zajištění větší bezpečnosti, životnosti a provozní spolehlivosti. Publikace je určena projektantům, pracovníkům technického rozvoje, investorům a montážníkům všech druhů staveb.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný, Antonín Kočvara, Petr Pospíšil, Karel Trefný

Strana 83 z 126

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Uzemnění vnitřní rozvodny vvn 110/10 pro hustě, zastavěné městské oblasti průmyslová zařízení oblastech znečištěním ovzduší Vnitřní rozvodna vvn 110/10 kV, uvedená jako příklad, typová roz­ vodna, umístěná budově zastavěnou plochou 48,6 25,7 Dvou­ podlažní podsklepená budova postavena jako montovaný železobetonový skelet úseku transformátorových kobek (osa osa obr. prvním podlaží o výšce 5,6 umístěna rozvodna transformátory. Tato připojovací místa jsou obr. Budova opatřena náhodným základovým zemničem odpovída­ jícím kategorii Pro jeho zřízení, jakož pro zřízení prostorové sítě přirozených uzemňovacích přívodů odpovídajících prováděcí kategorii 1, je použita ocelová výztuž základech, nosné konstrukci střešní konstrukci. Mimo připojovací .3. Budova železobetonový deskový základ. druhém podlaží rozvodna 110 kV. 54) jako monolitická stavba pomocí posuvného bednění. Na obr. pod střechu budovy. sklepním podlaží o výšce 3,6 nalézají veškeré kabelové vývody kV. Pokud zadá­ vací tdoze není stanoveno jinak, jsou připojovací destičky provedeny z ocelového plechu 100 100 (mm). Kontaktní destička své strany přivařena podélnou výztuž pod­ pěry. plánu připojovacích míst upřes­ nění požadavků kategorii stanoví, kterých místech budovy jsou potřebné připojovací praporce (AP) pro připojení uzemňovaných částí zařízení nebo budovy. každém stoupacím bodě jsou vytvořeny přirozené uzemňovací přívody formě podélné výztuže železo­ betonových podpěr jsou vyvedeny přes elektricky vodivá spojení mezi výztužemi podpěr přes kontaktní destičky koncích podpěr podle obr. jsou jako příklad zobrazeny plány připojovacích míst pro dvě osy budovy.1. úseku monolitické stavby jsou vertikální připojovací praporce vedeny uvnitř monolitických stěn připojovacím destičkám (AP) lícujícím vnějším povrchem stěny jsou nimi svařeny. K vytvoření základového zemnice jsou vzájemně svařeny pruty ocelové výztuže spodní části deskového základu jsou přivařeny připojo­ vací praporce ocelových prutů průměru mm. Projektování provedení záležitostí stavebního závodu na základě příslušného zadání úkolu strany investora. Připojovací místa určí investor. stabilizaci budovy slouží monolitická stavba transfor­ mátorových kobek kleštinové věnce zřízené stropě každého patra, které způsobují, stropní panely působí jako horizontální deska. označena jako stoupací body (SP). Vertikální připojovací praporce jsou vyvedeny deskového základu vedle paty každé podpěry a jsou vždy svařeny spodní kontaktní destičkou sousední podpěry. Železobetonové příčníky, ležící železobetonových podpěrách rastru nesou železobetonové stropní desky.3.1. Plochá střecha vytvořena rovněž železobetonových panelů bitumanovou izolací