Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 457 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
40), vypočteme první přiblížení 451 .40) a provedem zpřesnění Jestliže platí (8., jsou souřadnicové vektory jsou diference ne­ závisle proměnných. Určení optimálních diferencí pochází od Stewarta.v —lipi) (8.37) 8X: nebo rf(. Obvykle g{je í-tá složka gradientu účelové funkce vypočítaná předchozím iterač- ním kroku diagonální prvek matice, která aproximuje Hessovu matici v duálních metodách proměnnou metrikou.. Hlavním problémem při numerickém výpočtu parciálních derivací účelové funkce určení vhodných diferencí.38) kde e;, 1,.39) (8. Tyto metody liší metod prvního řádu pouze tím, nepoužívají analy­ tické vyjádření pro parciální derivace účelové funkce.v /(¡e,) f(. Zvolíme-li velké diference, projeví vliv zbylých členů Taylorova rozvoje účelové funkce.. Parciální derivace účelové funkce počítají podle vztahu dí(x) í(x htet) f(x) (8.v) f(. Nechť kde dfje relativní přesnost výpočtu hodnoty účelové funkce dxje relativní přesnost zobrazení nezávisle proměnné. Proto třeba volit optimální diference, pro které vliv zbylých členů Taylorova rozvoje účelové funkce stejně velký jako vliv zaokrouhlovacích chyb.39), vypočítáme první přiblížení (8. Mohou nastat dva případy g \GU\ l/l \d\ gf |G„| |/| \d\ Jestliže platí (8. Zvolíme-li malé diference, projeví vliv zaolcrouhlovacích chyb. Při výpočtu diference používá odhad pro první derivaci účelové funkce směru odhad pro druhou derivaci účelové funkce směru et.řádu