Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
39), vypočítáme první přiblížení
(8. Určení optimálních diferencí pochází od
Stewarta.37)
8X:
nebo
rf(.v /(¡e,) f(.40)
a provedem zpřesnění
Jestliže platí (8. Při výpočtu diference používá odhad pro první derivaci účelové
funkce směru odhad pro druhou derivaci účelové funkce směru et. Proto třeba volit optimální
diference, pro které vliv zbylých členů Taylorova rozvoje účelové funkce stejně
velký jako vliv zaokrouhlovacích chyb. Zvolíme-li velké diference,
projeví vliv zbylých členů Taylorova rozvoje účelové funkce. Zvolíme-li malé
diference, projeví vliv zaolcrouhlovacích chyb. Tyto metody liší metod prvního řádu pouze tím, nepoužívají analy
tické vyjádření pro parciální derivace účelové funkce.v) f(.. Nechť
kde dfje relativní přesnost výpočtu hodnoty účelové funkce dxje relativní přesnost
zobrazení nezávisle proměnné.v —lipi)
(8.40), vypočteme první přiblížení
451
.38)
kde e;, 1,.
Obvykle g{je í-tá složka gradientu účelové funkce vypočítaná předchozím iterač-
ním kroku diagonální prvek matice, která aproximuje Hessovu matici
v duálních metodách proměnnou metrikou. Hlavním problémem při numerickém výpočtu parciálních
derivací účelové funkce určení vhodných diferencí..řádu., jsou souřadnicové vektory jsou diference ne
závisle proměnných. Mohou nastat dva případy
g \GU\ l/l \d\
gf |G„| |/| \d\
Jestliže platí (8. Parciální derivace účelové
funkce počítají podle vztahu
dí(x) í(x htet) f(x)
(8.39)
(8
