Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
tzv. Přitom mohou
být sobě zcela nezávislé. Příklady dvojrozměrné úlohy:
programování
- *1
b)
a) lineárního programování, nelineárního
Nejsnáze řešitelné jsou úlohy lineárního programování, kterých f(x) g;(x)
jsou lineárními funkcemi tj. 159a příklad úlohy lineárního programování pro 4
a f(x) 4x2 Funkce f(x) zde znázorněna vrstevnicemi.
441
.
Již poloviny 18. posledních pětadvaceti letech však
neobyčejně vzrostl zájem (především ekonomii operačním výzkumu) ob
sáhlou třídu optimalizačních úloh klasickými metodami většinou neřešitelnými.8),
je vyhovujícím řešením.
Cílová funkce (8.10)
kde řádkový vektor známých konstant ak, matice známých kon
stant bik. Každé pro které jsou splněny omezující vztahy (8. vztahu (8. Ome
zení (8. obr.
Množina vyhovujících řešení úlohy lineárního programování tvoří n-roz
měrném prostoru proměnných konvexní mnohostěn konečným počtem vrcholů.8) jsou specifikované funkce jsou známé konstanty.9) pak představuje nadrovinu l)-rozměrném euklidovském
prostoru. optimalizační úloha. 159a). Hranice oblasti
vyhovujících řešení, určené omezujícími podmínkami 2x1+ 20, —0,5x1+x2S 5,
Xj jsou zde vymezeny přímkami OM. Přitom f(x) účelováfunkce optimalizační úlohy. Je-li optimální hodnota cílové funkce omezená, bude alespoň jeden
vrcholový bod množiny optimálním řešením (viz obr.
f(x) (8. století známa možnost řešit některé optimalizační úlohy
pomocí diferenciálního variačního počtu. Takové vyhovující pro které f(x) dosahuje extrému, je
optimálním řešením optimalizační úlohy.9)
g;(x (8.
Říká sejim úlohy lineárního nebo nelineárního programování. 159.8) platí
právě jen jedno znamének pro každé omezení.
5
a)
Obr
