Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Takové vyhovující pro které f(x) dosahuje extrému, je
optimálním řešením optimalizační úlohy.9)
g;(x (8. Příklady dvojrozměrné úlohy:
programování
- *1
b)
a) lineárního programování, nelineárního
Nejsnáze řešitelné jsou úlohy lineárního programování, kterých f(x) g;(x)
jsou lineárními funkcemi tj. Hranice oblasti
vyhovujících řešení, určené omezujícími podmínkami 2x1+ 20, —0,5x1+x2S 5,
Xj jsou zde vymezeny přímkami OM.8),
je vyhovujícím řešením.10)
kde řádkový vektor známých konstant ak, matice známých kon
stant bik. Přitom mohou
být sobě zcela nezávislé.
Množina vyhovujících řešení úlohy lineárního programování tvoří n-roz
měrném prostoru proměnných konvexní mnohostěn konečným počtem vrcholů. 159a). Každé pro které jsou splněny omezující vztahy (8. Přitom f(x) účelováfunkce optimalizační úlohy. optimalizační úloha. vztahu (8.8) jsou specifikované funkce jsou známé konstanty.
f(x) (8. obr.8) platí
právě jen jedno znamének pro každé omezení.
Cílová funkce (8.
5
a)
Obr.9) pak představuje nadrovinu l)-rozměrném euklidovském
prostoru.
Již poloviny 18.
Říká sejim úlohy lineárního nebo nelineárního programování. posledních pětadvaceti letech však
neobyčejně vzrostl zájem (především ekonomii operačním výzkumu) ob
sáhlou třídu optimalizačních úloh klasickými metodami většinou neřešitelnými. století známa možnost řešit některé optimalizační úlohy
pomocí diferenciálního variačního počtu. 159a příklad úlohy lineárního programování pro 4
a f(x) 4x2 Funkce f(x) zde znázorněna vrstevnicemi.tzv. 159.
441
. Je-li optimální hodnota cílové funkce omezená, bude alespoň jeden
vrcholový bod množiny optimálním řešením (viz obr. Ome
zení (8
