Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
však zřejmé, rozvojem optimalizačních metod tato interakce bude
stále méně častá návrhový postup bude možné stále více automatizovat. Metody systematického
hledání optimálního řešení těchto podmínek jsou popsány dále... Optimalizační úlohy
Úloha nalézt minimum nebo maximum numericky vyjádřené skalární funkce f(x)
n proměnných x2, .Návrh můžeme považovat ukončený, jestliže splněno stanovené koncové
kritérium návrhu, např. Musí dojít opravnému nastavení vektoru parametrů tak, aby se
chyba f(x) pokud možno zmenšila.6)
Neni-li kritérium daným návrhem splněno, návrhový proces musi postoupit do
další fáze.
f(x) £
e (8. praxi jsou jen zřídka předem známy
přesné specifikace navrhované soustavy.8)
kde g.
Návrhový postup zatím neobejde bez operativní interakce návrháře počí
tače.
Celá úloha navíc komplikována tím, technologických ekonomických
důvodů parametry součástek soustavy nemohou být měněny libovolně. Požadavky soustavu jsou často proti
chůdné nezbývá než volit vhodné kompromisy.
Není-li (8.,xn uspořádaných vektor navíc vázaných podmínkami
g,.(x) jsou skalární funkce konstanty,
440
. Obvykle
např.(x){^, 1,2,. Přiblíží-li přitom např..6) splněno ani minimu funkce f(x), musí být zvolena nová počáteční
soustava nebo zmírněny požadavky návrh. různým stejnosměrným podmínkám.6) nesplní. modely, které zahrnují více
parazitních jevů. Při složitějších návrzích musí být parametry nastavovány systematicky
podle určité strategie, nemá-li být počet postupných přiblížení neúsnosný.. Tímto způsobem celý návrhový pochod
opakuje, dokud (8.
Jen případě jednoduchých návrhů při vyhodnocování chyby f(x) obejdeme
bez počítače. praxi však často vedle
jednotlivých parametrů omezena oblast parametrického prostoru, které
se smí nacházet samotné řešení návrhu.1. (8.7) pak přistoupí další složitější, obvykle
implicitně vyjádřené, omezovači nerovnosti nebo rovnice. musí být splněno pro některá i
xid xih (8.
Při návrhu složitějších soustav často postupuje tak, návrh nejprve
provede nejjednoduššími modely částí teprve potom základě získaných
výsledků návrh opakuje přesnějšími modely, tj., (8.2.7)
kde xid xih dolní horní mez parametru xt. velikost parametru urči
tého rezistoru nule nebo vzroste-li naopak nad určitou mez, projeví vlastně
stejně, jako kdyby změnil graf soustavy.
8. Podobně možné opakovat návrh soustavy modely částí od
povídajícími např