Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Návrh můžeme považovat ukončený, jestliže splněno stanovené koncové
kritérium návrhu, např.
Celá úloha navíc komplikována tím, technologických ekonomických
důvodů parametry součástek soustavy nemohou být měněny libovolně.1.(x) jsou skalární funkce konstanty,
440
... Optimalizační úlohy
Úloha nalézt minimum nebo maximum numericky vyjádřené skalární funkce f(x)
n proměnných x2, .,xn uspořádaných vektor navíc vázaných podmínkami
g,. Požadavky soustavu jsou často proti
chůdné nezbývá než volit vhodné kompromisy. různým stejnosměrným podmínkám. však zřejmé, rozvojem optimalizačních metod tato interakce bude
stále méně častá návrhový postup bude možné stále více automatizovat.6) nesplní. Přiblíží-li přitom např. Tímto způsobem celý návrhový pochod
opakuje, dokud (8. praxi však často vedle
jednotlivých parametrů omezena oblast parametrického prostoru, které
se smí nacházet samotné řešení návrhu. Podobně možné opakovat návrh soustavy modely částí od
povídajícími např.8)
kde g. praxi jsou jen zřídka předem známy
přesné specifikace navrhované soustavy. Metody systematického
hledání optimálního řešení těchto podmínek jsou popsány dále.6) splněno ani minimu funkce f(x), musí být zvolena nová počáteční
soustava nebo zmírněny požadavky návrh.6)
Neni-li kritérium daným návrhem splněno, návrhový proces musi postoupit do
další fáze.(x){^, 1,2,.
Jen případě jednoduchých návrhů při vyhodnocování chyby f(x) obejdeme
bez počítače. musí být splněno pro některá i
xid xih (8.2. velikost parametru urči
tého rezistoru nule nebo vzroste-li naopak nad určitou mez, projeví vlastně
stejně, jako kdyby změnil graf soustavy.7)
kde xid xih dolní horní mez parametru xt. Musí dojít opravnému nastavení vektoru parametrů tak, aby se
chyba f(x) pokud možno zmenšila. Při složitějších návrzích musí být parametry nastavovány systematicky
podle určité strategie, nemá-li být počet postupných přiblížení neúsnosný..
Při návrhu složitějších soustav často postupuje tak, návrh nejprve
provede nejjednoduššími modely částí teprve potom základě získaných
výsledků návrh opakuje přesnějšími modely, tj. Obvykle
např.
8. (8.
f(x) £
e (8..
Není-li (8.
Návrhový postup zatím neobejde bez operativní interakce návrháře počí
tače. modely, které zahrnují více
parazitních jevů.7) pak přistoupí další složitější, obvykle
implicitně vyjádřené, omezovači nerovnosti nebo rovnice., (8
