Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 334 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
84) prochází body tn_r tn, kdežto polynom Pn+1 od­ povídající korektoru (6. 119 můžeme interpretovat jako rozdíl strmosti průběhu poly­ nomů PI+1 bodě tn+1 násobený délkou integračního kroku tn+1 —tn.84) korektoru (6. Odhad místní zbytkové chyby metody BDF založen vztahu e h(xn+1 - který podle obr. Řád testuje a mění stejně jako Gearovy metody častěji než krocích, přičemž na začátku integrace volí dalších krocích řád postupně zvětšuje až na optimální hodnotu. Oba polynomy jsou r-tého stupně prochází body řešení, přičemž polynom Pn odpovídá prediktoru (6. Pro výpočet jejich hodnot našli autoři algoritmus vyžadující pouze 10(r aritmetických operací. Při konstantní délce kroku jsou obě metody hlediska stability ekvivalentní.Nordsieckova prediktoru použili prediktor založený polynomiální aproximaci vyjádřené explicitním vztahem Xnlk ?,-*„+1-1 (6-84) i —1 Obdobně jako Gearovy metody, řešení n+1 nalezne pomocí Newtono- vých-Raphsonových iterací soustavy nelineárních algebraických rovnic F(x„ +í,x„+1,f„+1) 0 s tím, korektor dána vztahem * ) n o Řád prediktoru (6. Autoři ukázali, proměnnost koeficientů zajišťuje metodě BDF porovnání s původní Gearovou metodou koeficienty konstantními větší odolnost proti nume­ rické nestabilitě, vznikající při změnách délky integračního kroku.85) prochází zkonvergování iterací body tn_r+1 tn+1. Autoři ukázali, základě této úvahy lze zbytkovou chybu integrace l)-vém kroku vyjádřit velmi jednoduše jako ^ ) n —r Metoda BDF dovoluje délku tn+1 měnit každém integračním kroku, proto tomto směru pružnější než metoda Gearova.85) během integrace opět může měnit v intervalu Rozdíl však tom, koeficienty /ž; těchto výrazech ne­ jsou konstantní, ale každém integračním kroku znovu vyhodnocují základě dosavadního průběhu řešení. V zájmu zmenšení vlivu zaokrouhlovacích chyb výhodnější při integr místo prostých hodnot řešení ukládat jejich zpětné diference A P 330